Nutným předpokladem pro schopnost navrhovat dobrá řešení globálních otázek v oblasti životního prostředí je tedy mezinárodní spolupráce v této sféře. Jedná se o otázky, s nimiž jsou konfrontovány všechny země, ať už se jedná o změny klimatu, ztrátu rozmanitosti biologických druhů a pronikání nebezpečných chemikálií do přírodního prostředí. Ve snaze zavést právně závaznou mezinárodní spolupráci v oblasti životního prostředí tedy Norsko hraje významnou úlohu.
Strategie nakládání s životním prostředím a zdroji obsahují klíčové prvky norské zahraniční a rozvojové kooperační politiky. Uspokojivé environmentální podmínky napomáhají podporovat stabilitu a bezpečnost. Zdravé a rozmanité životní prostředí je nutné pro zmírňování chudoby a dosažení udržitelného rozvoje ve prospěch všech národů světa.
Prioritní oblasti
Za prioritní považuje Norsko mezinárodní spolupráci v těchto oblastech:
- Změny klimatu
- Nebezpečné chemikálie
- Rozmanitost biologických druhů
Změna klimatu
Antropogenní změna klimatu je jednou z nejzávažnějších otázek životního prostředí dnešního světa. Globální klima se již mění a podle Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN lze trend oteplování, který byl pozorován v průběhu posledních 50 let, z velké míry připisovat lidské činnosti. Nárůst průměrné globální teploty může ovlivňovat srážkové modely a systémy pohybu větrů, posouvat klimatické oblasti a zvyšovat hladinu oceánů. Změny tohoto rozsahu by mohly mít obrovský dopad na přírodní ekosystémy a rovněž tak na lidskou společnost. V současnosti víme o klimatických změnách způsobených člověkem dost na to, abychom začali jednat. Čím déle čekáme, tím větší bude zátěž a náklady budoucích generací.
Norsko podniká aktivní kroky ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která bude předcházet nebezpečnému antropogenickému střetu s klimatickými systémy.
Norsko splní své závazky v souladu s Kjótským protokolem, týkající se snížení emisí skleníkových plynů v letech 2008-2012 na hodnoty, které nepřekročí hladinu emisí z roku 1990 o více než jedno procento. Norsko se také aktivně snaží o implementaci komplexnějšího a ambicióznějšího režimu globálního klimatu pro období po roce 2012.
Více informací o prioritách Norska v souvislosti s klimatem se dočtete zde.
Nebezpečné chemikálie
Spotřeba chemikálií za posledních 50 let exponenciálně vzrostla a chemické sloučeniny jsou dnes již nedílnou součástí všech typů produktů a výrobních procesů. Chemikálie se šíří do velkých vzdáleností, což je výsledek jak obchodu se zbožím, tak také pohybu větrů a oceánských proudů. Norsko je v tomto kontextu zvlášť náchylné, protože větry a proudy dopravují emise na sever a proměňují severní oblasti v zeměpisnou „skládku“ nebezpečných chemikálií z celé severní polokoule. Mezinárodní regulace nebezpečných chemikálií se v posledních letech značně zpřísnila, především díky tomu, že některé smlouvy nabyly platnost. Norsko podniká aktivní kroky ke zintenzivnění snah na celosvětové úrovni. V tomto kontextu je v současnosti vyvíjena komplexní globální strategie pro řešení složitých environmentálních otázek spjatých s nebezpečnými chemikáliemi pod patronátem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).
Rozmanitost biologických druhů
Na základě výsledků Světové konference o udržitelném rozvoji, která se konala v roce 1992 v Riu, Norsko stanovilo prioritu, jíž je podpora rozvoje Úmluvy o biologické rozmanitosti OSN. Z této Úmluvy kromě jiného vycházelo hodnocení ekosystému na přelomu tisíciletí, což je nejrozsáhlejší hodnocení světového ekosystému, které kdy bylo provedeno. Norsko se pak v rámci Severské rady ministrů ujalo zvláštní odpovědnosti za následné zpracování tohoto hodnocení v rámci mezinárodní spolupráce na poli životního prostředí a strategie rozvojové spolupráce. Velký význam je připisován začlenění cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti a pracovních programů, jakož i ustanovení Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, do národních aktivit. Cíl schválený Světovým summitem o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002, který stanovuje výrazné snížení ztráty biodiverzity v současném rozsahu do roku 2010, bude splněn na základě spolupráce všech zainteresovaných sektorů společnosti.
Spolupráce v oblasti životního prostředí s EU
V průběhu uplynulých 30 let EU implementovala komplexní strategii na ochranu životního prostředí. Tato strategie vychází s hlediska, že znečištění je přeshraničním jevem a že na řešení společných environmentálních problémů v různých oblastech jsou nezbytné nadnárodní předpisy.
Širokou spolupráci v oblasti životního prostředí obsahuje Smlouva s Evropskou agenturou pro životní prostředí. V souladu s ustanoveními smlouvy se po Norsku vyžaduje dodržování většiny komplexní environmentální legislativy vydané EU. V celé řadě oblastí byla zavedena společná evropská nařízení, včetně chemikálií, vzduchu, odpadu a vody. Smlouva s Evropskou agenturou pro životní prostředí nepokrývá otázky vztahující se k nakládání s přírodními zdroji nebo k ochraně kulturního dědictví.
Nové finanční mechanismy Evropské agentury pro životní prostředí obsahují jeden důležitý aspekt environmentální spolupráce Norska a EU. Za posledních pět let Norsko každoročně přispělo finanční podporou ve výši 1.9 miliard norských korun, která byla určena především 10 novým členským státům. Cílem tohoto financování bylo snížit sociální a hospodářské rozdíly v rozšířené EU a životní prostředí bylo oblastí, na kterou se Norsko zaměřilo především.
UNEP – Program OSN na ochranu životního prostředí
Norsko hraje přední úlohu v aktivitách, jejichž cílem je posílit globální opatření v oblasti životního prostředí. Jedním z opatření, jak tohoto dosáhnout, je také posílení programu UNEP v jeho roli globálního fóra pro životní prostředí.
Norsko soustřeďuje své snahy na tato čtyři klíčová opatření:
- Rozšiřování vědecké kapacity programu UNEP s cílem umožnit organizaci, aby lépe hodnotila dopad environmentálních problémů týkajících se více oblastí.
- Posilování opatření programu UNEP v oblasti tvorby kapacit a transferu technologií do rozvojových zemí.
- Posílení účasti členských států na rozhodovacím procesu Řídicí rady UNEP zavedením univerzálního členství ve Výboru stálých zástupců programu UNEP.
- Zvyšování objemu financování určeného na aktivity programu UNEP.
Obchod a životní prostředí
Mezinárodní dohody uzavřené mimo oblast životního prostředí jednotlivým státům komplikují použití jejich vlastních environmentálních nástrojů. Toto je zvláště zřejmé v kontextu jednání o liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace (WTO), jednání o dohodách o volném obchodu mezi ESVO a třetími stranami a iniciativ vztahujících se k jednotnému trhu EU – EHS.
V rámci probíhajícího kola diskusí ve Světové obchodní organizaci je nutné vyhodnotit různé aspekty životního prostředí s ohledem na všechny relevantní oblasti jednání. Samostatným tématem je zároveň vztah obchodu a životního prostředí. Norská vláda je toho názoru, že WTO a multilaterální dohody o životním protředí je nutné vnímat jako rovnocenné mezinárodní nástroje vyvinuté s cílem naplnit potřeby mezinárodního společenství a že není možné, aby mezi smlouvami existovaly hierarchické vztahy. Je také důležité, aby jednání vedla k řešení, která přinesou flexibilitu potřebnou pro zajištění efektivní implementace strategických nástrojů v oblasti životního prostředí.
Otázky životního prostředí, které jsou součástí rozvojové spolupráce
Jedním z předních cílů strategie Norska na poli rozvojové spolupráce je podporovat rozumné nakládání s celosvětovým životním prostředím a biologickou rozmanitostí. Opatření v oblasti rozvojové spolupráce mají přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v partnerských zemích a předejít zhoršování stavu životního prostředí na celém světě.
Mezi prioritní oblasti norské rozvojové spolupráce a spolupráce s rozvojovými zeměmi patří:
- Udržitelné výrobní systémy
- Ochrana a udržitelné využití biologické rozmanitosti
- Snižování znečištění
- Ochrana kulturního dědictví
Ministerstvo životního prostředí podepsalo s každou ze svých sesterských společností v Indonésii, Jižní Africe a Číně samostatnou smlouvu o životním prostředí.
Indonésie
Indonésie je jednou ze zemí s největší biologickou rozmanitostí na světě, na jejím území se nacházejí rozsáhlé plochy deštného pralesa, které hrají zásadní roli v rámci globálního klimatu. Přírodní zdroje země jsou vystaveny narůstajícímu tlaku a s implementací systémů pro nakládání s přírodními zdroji je spjata celá řada otázek.
Cílem této regionální spolupráce je vypracovat plány nakládání s životním prostředím a přirodními zdroji, které si získají širokou podporu a které budou využívat ekosystémový přístup v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti.
Jižní Afrika
Spolupráce v oblasti životního prostředí byla s Jižní Afrikou zahájena v roce 1996. Dlouhodobá spolupráce na poli environmentální politiky má zásadní význam s ohledem na strategickou úlohu země v regionu, jakož i její status mezi rozvojovými zeměmi. Spolupráce je udržována prostřednictvím politických dialogů a společných projektů. V prosinci 2005 byla podepsána třetí smlouva o spolupráci a tomuto programu tak bude každý rok poskytnuto přibližně 10 milionů NOK ročně. Mezi klíčové aspekty patří spolupráce s cílem podpořit implementaci globálních úmluv v oblasti životního prostředí, která Jižní Africe umožní splnit její závazky a zaujmout aktivní úlohu v dalším rozvoji těchto úmluv. Další důležité prvky programu zahrnují podporu spolupráce norských a jihoafrických institucí, posílení regionální spolupráce a zvýšení účasti nevládních organizací.
V nadcházejících letech bude zvláštní pozornost věnována těmto oblastem:
- snižování znečištění
- ochrana rozmanitosti biologických druhů
- dobré řízení v sektoru ochrany životního prostředí
Čína
Spolupráce na poli životního prostředí byla s Čínou zahájena v letech 1995-96. Mezi cíle této bilaterální spolupráce patří zavedení trvalého dialogu o zásadních otázkách v oblasti environmentální politiky a podpora Číny po přijetí mezinárodních závazků. V budoucnosti bude ve středu zájmu stát klima a šíření látek nebezpečných pro životní prostředí, jakož i otázky rozmanitosti biologických druhů a znečištění vody a vzduchu. Spolupráce zahrnuje kroky k vytvoření institucí a opatření, jakož i spolupráci se společností Innovation Norway na podporu norské environmentální technologie. Na velvyslanectví v Pekingu byla vytvořena nová pozice poradce pro otázky životního prostředí, jehož odpovědností je zajišťování bilaterální spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Norskem a Čínou a také rozvojová spolupráce soustřeďující se na životní prostředí.