Norské výdaje na základní výzkum představují přibližně 18 % celkových provozních výdajů na výzkum a vývoj. V mezinárodním srovnání není toto číslo příliš vysoké, lze to však vysvětlit skutečností, že v norském komerčním sektoru působí jen několik firem, které jsou dostatečně velké a disponují dostatečnými prostředky, aby mohly provádět vlastní základní výzkum. Téměř 7 % základního výzkumu provádí v Norsku soukromý sektor, zatímco téměř ze tří čtvrtin je tento výzkum prováděn na univerzitách a vysokých školách.
Jednou z hlavních priorit norské strategie výzkumu je další posílení dlouhodobého základního výzkumu ve všech oborech na univerzitách, vysokých školách a ve výzkumných ústavech. Tyto instituce jsou pilířem norského systému výzkumu: probíhá zde výuka vycházející z výzkumných poznatků, jsou zde získáváni noví vědečtí pracovníci a vznikají zde nové poznatky, které jsou dále šířeny do společnosti a průmyslu. Jedním z hlavních úkolů vlády je zdokonalovat tyto instituce a zajistit jejich fungování.
- Vysokoškolské vzdělávací instituce obdrží více prostředků a způsob financování výzkumu bude předvídatelnější. V roce 2002 byly zavedeny nové formy financování, které jsou více zaměřeny na výsledky.
- Zvýší se prostředky na dlouhodobý základní výzkum přidělované Výzkumnou radou Norska.
- Budou pořízeny moderní vědecké přístroje a vybavení.
- Bude zaměstnán větší počet výzkumných pracovníků.
- Zintenzívní se úsilí o dosažení rovnosti pohlaví ve výzkumném sektoru.
- Bude vynaloženo zvláštní úsilí ke zvýšení zastoupení žen v matematických a přírodovědných oborech a ve vrcholných vědeckých funkcích.