Zákonná opatření

V roce 1978 byl v Norsku přijat zákon o rovnosti pohlaví. Zákon zakazuje veškerou diskriminaci z důvodu pohlaví a vztahuje se na všechny oblasti společnosti. Zákon rovněž uvádí, že veřejné úřady, zaměstnavatelé a sociální partneři nesou odpovědnost za aktivní prosazování rovnosti pohlaví ve svých sférách odpovědnosti.

Na uplatňování zákona o rovnosti pohlaví v praxi dbá Ombudsman pro otázky rovnoprávnosti a antidiskriminace – profesionální nezávislý orgán vlády. Tento ombudsman zdarma řeší stížnosti na porušování zákona o rovnosti pohlaví. Ombudsman se rovněž snaží prosazovat rovnost pohlaví a sleduje společenský vývoj, aby odhaloval a upozorňoval na podmínky, které jsou v rozporu s rovností pohlaví a rovným zacházením.

Ministerstvo pro otázky dětí a rovnoprávnosti iniciuje a podporuje výzkumné a vývojové činnosti, které mu poskytují dostatečnou základnu poznatků pro vytváření strategií zaměřených na rovnost pohlaví a rovné zacházení s gayi a lesbičkami. Ministerstvo hraje vůdčí, koordinační a styčnou roli ve spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy v oblasti boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, vynucených sňatků, obchodování s ženami a dětmi a zneužívání v rodinách. Norské Ředitelství pro záležitosti dětí, mladistvých a rodiny spravuje státní prostředky určené krizových centrům. Ministerstvo pro otázky dětí a rovnoprávnosti úzce spolupracuje s jinými ministerstvy, kterých se tento problém dotýká, aby zajistilo rovnocennou mzdu za stejnou práci a prosazovalo lepší rovnováhu pohlaví v klíčových politických a ekonomických rozhodovacích procesech a fórech.

Norská vláda poskytuje vysokou prioritu kontaktům s nevládními a občanskými organizacemi zabývajícími se problematikou rovnosti pohlaví. Tyto organizace jsou pravidelně zvány, aby předložily svá stanoviska k veřejným záležitostem vztahujícím se k rovnosti pohlaví, a bývají zastoupeny v mezinárodních delegacích. Tyto organizace rovněž získávají od státu základní prostředky (prostřednictvím Ředitelství pro záležitosti dětí, mladistvých a rodiny) a podporu pro jasně definovaná opatření směřující k vyšší rovnosti pohlaví.

V souvislosti s převažujícím úsilím o rovnost pohlaví je důležité zdůraznit, že u mužů i žen přetrvávají volby a priority typické pro dané pohlaví. Ministerstvo přijalo aktivní systémová opatření k mobilizaci mužů jako partnerů v úsilí o dosažení rovnosti pohlaví a podporuje informační středisko pro muže REFORM.

Norsko se rovněž účastní mezinárodních iniciativ prosazujících rovnost pohlaví, zejména v rámci Severské rady ministrů, EU, OSN a Rady Evropy. Jako člen Evropského hospodářského prostoru je Norsko povinno splňovat všechny předpisy EU vztahující se k diskriminaci z důvodu pohlaví. Norsko začlenilo do zákona o rovnosti pohlaví Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace páchané na ženách (CEDAW) a každé čtyři roky předkládá OSN zprávu o vývoji situace norských žen.

Strategie integrace: dosažení rovnosti pohlaví jako normy ve veřejné politice a funkcích
V souladu se zákonem o rovnosti pohlaví je obecnou povinností prosazovat rovnost pohlaví ve všech oblastech společnosti. Strategie rovnosti pohlaví jako normy u všech veřejných činností byla zavedena v roce 1986 a je stále aktivně uplatňována. Příslušné veřejné úřady jsou povinny zajistit rovnost pohlaví, např. v pracovní oblasti, ve vzdělávání, v systému zdravotní péče, v oblasti sociálních práv, příjmů apod. V roce 2003 vstoupila v platnost novela zákona o rovnosti pohlaví, která požaduje, aby veřejné úřady i zaměstnavatelé systematicky a cíleně prosazovali rovnost pohlaví a každý rok předkládali zprávu o opatřeních přijatých k podpoře rovnosti pohlaví.
Zásada rovnosti pohlaví jako normy byla začleněna do norské vládní strategie sestavování rozpočtu. Cílem rovnosti pohlaví jako normy při přidělování státních financí je prosazovat rovnost pohlaví a spravedlivé přerozdělování veřejných prostředků a zlepšovat účinnost a kvalitu poskytovaných služeb. Norsko se aktivně podílí na severské, evropské i mezinárodní spolupráci při rozvíjení a prosazování rovnosti pohlaví jako normy a sestavování rozpočtů s ohledem na rovnost pohlaví.


Source: Autor norské ministerstvo pro otázky dětí a rovnoprávnosti   |   Share on your network   |   print