Norsko nashromáždilo širokou škálu poznatků co do rozsahu akademických oborů i zeměpisného původu. Při využívání nashromážděných informací se v současnosti klade zvláštní důraz na zvýšení kvality a zaměření na konkrétní oblasti.
V nedávné době byla značná část norského výzkumného sektoru posouzena týmy zahraničních odborníků. Jejich zjištění naznačují, že v Norsku existuje několik výzkumných ústavů na vysoké mezinárodní úrovni. Celkově je však potřeba zavést lepší akademické řízení, provést rozsáhlejší obnovu vybavení, lépe rozdělovat úkoly a posílit zaměření na konkrétní oblast.
Kvalita je proto ústředním tématem norské výzkumné strategie. Hlavním cílem je vytvořit více výzkumných ústavů na světové úrovni. Tato strategie zahrnuje následující prvky:
- Větší důraz na kvalitu při rozdělování veřejných prostředků na výzkum. Výzkumné ústavy, které mohou prokázat svou kvalitu, získají lepší podmínky než ústavy, které ji doložit nemohou. Více prostředků bude věnováno na základní výzkum.
- Bude aktivněji využíváno hodnocení, které bude základem rozhodování o výzkumné strategii.
- Součástí strategie zlepšení kvality bude mezinárodní spolupráce. Větší počet norských vědců bude provádět výzkumné programy v zahraničí.
- V roce 2002 bylo vytvořeno 13 špičkových center; v roce 2007 vzniknou další podobná centra.
- V roce 2003 byl spuštěn program odměňování vynikajících mladých vědců.
- Vznikne Centrum pro využití vědeckých objevů k inovacím.
- Bude posíleno akademické řízení na úrovni vědeckých ústavů a univerzitních fakult. Ústavy a fakulty musí vytvořit profesionální strategie a silněji se zaměřit na konkrétní oblasti studia.
- V roce 2002 vznikla mezinárodní Abelova cena za vynikající vědeckou práci v oblasti matematiky. Odměna činí 6 milionů norských korun a cena byla poprvé udělena v červnu roku 2003.
- Vláda rovněž iniciovala vznik Holbergovy ceny za vynikající vědecké dílo v humanitních oborech a sociálních vědách. Tato cena byla poprvé udělena v prosinci roku 2004.
- Budou upřednostněny vědecké předměty. Plánují se investice do vědeckého vybavení a budou poskytovány vyšší základní granty ústavům zaměřeným na životní prostředí, přírodní vědy a technologie.
- Vytvořením výzkumných škol a posílením finanční motivace při získávání nových vědců získá profese vědce větší přitažlivost.
Byl vytvořen program vyhlašování špičkových center (CoEs), která získají prostředky k provádění základního výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni. Tato centra budou úzce spolupracovat s mezinárodními institucemi. Každé špičkové centrum získá roční rozpočet 1,2 – 2,5 milionů euro až na dobu deseti let. Prostředky pro tato centra jsou získávány zejména ze zisků norského Fondu výzkumu a inovace.
K současným 13 špičkovým centrům patří:
- Centrum aplikované matematiky
- Centrum integrovaného výzkumu těžby ropy
- Centrum pro výzkum proteinů získávaných chovem ryb
- Mezinárodní centrum geologických rizik
- Centrum vyčíslitelné kvality služeb v komunikačních systémech
- Centrum biologie paměti
- Špičkové centrum konstrukce lodí a staveb na moři
- Centrum pro studium občanské války
- Bjerknesovo centrum výzkumu klimatu
- Centrum molekulární biologie a neurovědy
- Špičkové centrum geofyzikálních procesů
- Centrum pokročilých studií teoretické lingvistiky
- Centrum pro studium středověku