Za velkým proskleným oknem se míhá norská příroda, rozervané pobřeží, ostrovy a uchechtaní racci. Noc přebírá vládu nad dnem a vše osvětluje úplněk. Ta chvíle je tak magická jako samotná lodní linka, na které se právě plavím.
Hurtigruten - legendární linka dlouhá 2 700 kilometrů vede kolem západního norského pobřeží a při pohledu na mapu vypadá jako ledabyle odhozený náramek na stůl. S 35 drahokamy-zastávkami na cestě. Jezdit začala už v roce 1893, aby urychlila rozvoz pošty a zboží mezi severem a jihem Norska. Plavil se na ní i Karel Čapek a svůj zážitek popsal v knize Cesta na sever. „Jen se podívej, ten tichý a světlý fjord mezi skalami Nord-Hordlandu a žulovými břehy holých ostrovů; jen se podívej, ten západ slunce vlhce a růžově rozlitý po celém nebi,“ píše. A o pár řádků dále si stěžuje na „ikke alkohol“ - na lodi se v 30. letech neprodával alkohol.
Dárek do důchodu
Dnes ho tu už koupíte a v podpalubí nevezou cihly, pytle s cementem ani „300 pytlů mouky“, jak popisoval Čapek. Linka Hurtigruten, která vyjíždí každý den z Bergenu a končí v Kirkenes na severu, se stala oblíbenou turistickou atrakcí. „Norové si to často dávají jako dárek, když odcházejí do důchodu,“ říká Petr Burian z CK Periscope Skandinávie. Kromě Norů tady narazíte na Němce, Brity, Američany, Skandinávce. Starší generace převažuje, mladé páry s kočárkem však nejsou výjimkou. Hurtigruten stále táhne - každý rok se na lince plaví okolo půl milionu pasažérů.
Mezi největší taháky „norského pobřežního expresu“ patří hanzovní město Bergen, Geiranger fjord, Trondheim či Lofotské ostrovy. Cestující mohou absolvovat 12denní okružní cestu (loď se vrací skoro stejnou cestou zpět a najede 5 176 kilometrů), můžete přespat jednu noc, či se jen tak nechat popovézt.
Každý den vyjíždí jedna z obřích výletních lodí, které nejsou tak luxusní jako jejich kolegyně plavící se po Středozemním moři. I na nich ale najdete veškeré pohodlí: několik barů, restaurací, jacuzzi a bazén na horní palubě, velkou prosklenou dvoupatrovou vyhlídku s křesílky. Lze tu strávit celý den - pozorováním norského pobřeží, vesnic i městeček na cestě. Nebude to ale levné, okružní plavba stojí minimálně 1 438 eur (více na www.hurtigruten. com).
„Palubičky jako dlaň, pár proutěných křesílek a dost, žádný humbuk; kuřácký salonek ze zeleného plyše, něco mezi bordýlkem z 80. let a čekárničkou první třídy na venkovském nádraží,“ popisuje Čapek atmosféru třicátých let.
Pro obyvatele severních měst patří příjezd lodi k pravidelné rutině, případná zpoždění či vynechání se dlouho probírají. Jízdním řádem se řídí termíny návštěv lékařů, úřadů a rodinná setkání. Není výjimkou, že si lidé na severu jdou na loď jen tak vypít kafe.