Zamilovat si norskou krajinu je trochu fuška. Nepodbízí se bílým pískem a blankytně modrým mořem, voda ve fjordech je spíš tmavě šedivá, stejně jako skály zvedající se kolmo do výšky mezi obtěžkané bílé mraky.
Kdo někdy stál pod tzv. Trolí stěnou v údolí Romsdalen na západě země ví, o čem je řeč. Přes tisíc metrů vysoká žulová masa dává pocítit miniaturnímu pozorovateli u svého úpatí jeho nicotnost.
Cesta odtud vede mezi další temné skalnaté masivy, kde se za nepříznivého počasí povalují cáry bílé mlhy. Působí to zlověstně a jít tudy před pár stoletími, čekala bych poblíž pořádně vykrmenou nestvůru s několika hlavami. Je proto s podivem, že si Norové vymysleli místo draků jenom troly, postavičky sice poněkud zlomyslné, ale lidem škodící spíš občasně než programově.
Za další zatáčkou se tedy objeví silnice Trolí stezka neboli Trollstigen. Jeden ze symbolů Norska si to jako světlá tkanička šněruje sem a tam na skalnatou horu. Stoupat po tomto úseku silnice mezi městem Åndalsnes a obcí Valldal otevřeným údolím a vnímat prostor okolo je sice zážitek, ale člověku se přesto vkrádá na mysl určitá pochybnost a vzpomene na klasikovo srovnání s výletem na Kokořín.
Nad propastí
Úvahy jsou to ale předčasné. Stačí vyjet po Trollstigen nahoru a je jasné, že Kokořín se s norskou turistickou atrakcí číslo jedna nemůže srovnávat. Abyste se mohli na Trolí stezku podívat ještě jednou z vrcholu, vznikly tu dvě vyhlídkové plošiny spojené schodištěm. Jsou umělecky zakomponované do skalního masivu a svým tvarem jako by kopírovaly záhyby úzké silnice hluboko pod sebou.
To ovšem není zdaleka všechno. Brzy tu bude dokončeno infocentrum tvořené dvěma trojúhelníkovými prosklenými budovami, které doplňuje několik menších staveb ve stejném stylu. Přirozenou součástí celé kompozice je vodní hladina minijezírka, kam přivádí vodu horský potok. Návštěvníci se přes něj budou moci dostat po lávce a mezi jednotlivými budovami přecházet po přilehlých ochozech.
Takto pojaté zázemí v místě, kde se nabízí nějaký zajímavý výhled, není v Norsku zdaleka ojedinělé. Tvoří součást rozsáhlého projektu Národní turistické cesty Norska, který se začal plánovat na začátku 90. let. Zahrnuje celkem 18 úseků vytipovaných silnic, podél nichž postupně vznikají vyhlídková mola, odpočívadla a infocentra. Každá stavba je úplně jiná, jedno mají však společné - jsou navrženy tak, aby zcela přirozeně zapadly do okolní krajiny a zároveň dodaly místu určitý charakter. Zní to sice jako fráze, ale stačí si prohlédnout některá z dokončených stanovišť a obecná poučka nabude zcela konkrétní podoby.
Hlavně nenápadně
Zatímco infocentrum nad Trolí stezkou je vzhledem k turistickému významu místa projektem přece jenom poněkud megalomanským, ostatní stavby jsou spíš méně nápadné, o to lépe ale zapadají do okolí. Strhávají na sebe pozornost až ve druhém plánu, a hlavní roli tak přenechávají dramatické norské krajině.
Beze zbytku to platí o jedné z nejoriginálnějších staveb, která v rámci projektu Národní turistické cesty Norska vznikla. Hotel Juvet u vesničky Ålstad nedaleko Trolí stezky nabízí velmi netradiční ubytování, na něž dokonale pasuje reklamní slogan, že je "přírodě na dosah". Tvoří ho sedm nenápadných pavilonů ukrytých mezi listnaté stromy. Jejich zevnějšek ani interiér nepřekypuje nápadnými designérskými kousky. Není třeba, to hlavní totiž obstará sama příroda, která sem proniká prosklenými stěnami pokoje.
Pohled z každého domečku není náhodný, ale pečlivě vypočítaný architekty studia Jensen & Skodvin Arkitektkontor z Osla. Některé výhledy jsou panoramatické a zahrnují vrcholky hor a ohyb řeky Valldola, jiné, neméně fascinující, nabízejí pohled na bezprostřední okolní břízky, kapradiny a kameny porostlé mechem jako by to byly sochy v zenové zahradě.
Jinak je vybavení pokojů spíš střídmé, postel, skříň, koberec a křesla jsou v nenápadných barvách. "Pohled do přírody by nemělo nic rušit," vysvětluje Knut Slinning, majitel tohoto nevšedního hotelu a hospodářské budovy, kde byla dříve ustájena zvířata a dnes je tu jídelna a v patře několik ložnic.
"Pozemek s farmou jsem koupil před pěti lety. Znal jsem to tady, měl jsem nedaleko chatu," vzpomíná na začátky podnikání Knut Slinning, bývalý učitel a později obchodník s nemovitostmi.
"Postavit hotel mě napadlo asi před sedmi lety. Tehdy se architekti, kteří pracovali na nedaleké vyhlídce nahoře ve vesnici, ptali místních, co by se dalo v okolí podniknout, aby sem přijelo víc turistů," vypráví hoteliér.
Pozemek se musel nejprve upravit tak, aby vše vypadalo přirozeně. Se stavbou se pak čekalo do zimy, aby bylo možné tahat materiál po sněhu a přírodě se škodilo co nejméně. "Domy jsou to zcela atypické, takže jsme spoustu věcí dělali jako první a museli jsme si na ně přijít sami," vysvětluje Knut Slinning. Náklady na nákup farmy s pozemkem a vybudování hotelu se podle něj nakonec vyšplhaly na 20 milionů norských korun (asi 63 mil. Kč).
Své první návštěvníky přivítal hotel v půlce loňského roku, zavřeno měl pouze během vánočních svátků. Pobyt je prý zážitkem ve kterémkoli ročním období. Zatímco na jaře všechno bují a v Norsku nastává tzv. zelená zima, na podzim vytvářejí kulisu pokojů barevné listy stromů a v zimě vše zahalí sněhová pokrývka. Cena za ubytování, které se zcela vymyká běžné nabídce, se ovšem také poněkud vymyká: dvojlůžková chatička se snídaní stojí okolo 2500 norských korun (asi 8000 Kč).
Slalom mezi borovicemi
Hotel Juvet není jedinou stavbou projektu Národní turistické cesty Norska, která ohromí v duchu hesla "příroda především". Výjimečně zdařilá je i vyhlídková plošina Sohlbergplassen asi 250 km severně od Osla. Nese jméno malíře Haralda Sohlberga, který přibližně ze stejného místa zachytil počátkem 20. století pohled na vrcholky pohoří Rondane, lemované vzrostlými borovicemi.
Architekti při návrhu vyhlídkové plošiny vycházeli z myšlenky, že žádný strom nesmí být kvůli ní pokácen. Navrhli proto vlnitý půdorys respektující vzrostlé borovice. Zároveň se muselo najít takové řešení, které by nenarušilo kořenový systém. Vznikla tak stavba "zavěšená" na sloupech necelé tři metry nad zemí.
Všech 18 úseků turisticky zajímavých cest začne plně fungovat v roce 2020.
Jak se tam dostat
Letadlem
Z hlavního města Oslo létají do Molde místní spoje, na tuto oblast se specializuje CK Periscope.
Kam na výlet
Středozápad Norska
Mezi turistické trháky středozápadního Norska patří kromě Trolí stěny a stezky i Geirangerfjord, po cestě lze navštívit hotel Juvet, za návštěvu stojí i městečko Lesund.
Kde se ubytovat
Rica Seilet Hotel
Hotel, připomínající plachtu lodi, ční na pobřeží města Molde na středovýchodě Norska jako maják. Je odtud nádherný výhled i poměrně blízko na Trolí stěnu a Trolí stezku.
Tip na výlet
Plavba linkou Hurtigruten
O plavbě pobřežní linkou spojující už 110 let jih Norska se severní částí země psal už Karel Čapek. Je zážitkem, který si Norové dopřávají před odchodem do důchodu. Plavbu obří lodí s pokoji, restauracemi a vyhlídkovými terasami lze absolvovat ve kterémkoliv úseku.
Užitečné internetové stránky
www.visitnorway.com portál norské turistické centrály
www.turistveg.no/en web o národních turistických cestách
www.juvet.com stránky přírodního hotelu
www.skandinavie.cz informace pro turisty
Celé Norsko
den ústavy
V den, kdy si Norové připomínají zrod nezávislého státu, se ulice a náměstí zaplní lidmi s vlaječkami.
17
úterý
květen
Foto: autorka, Statens Vegvesen, 1 TROLLSTIGEN Budovy informačního centra nad Trolí stezkou, 2 CITLIVĚ Vyhlídková plošina u pohoří Rondane respektuje vzrostlé stromy, trolí STEZKA Úsek silnice č. 63 je jednou z nejnavštěvovanějších norských atrakcí, 3 VODOPÁDY Vyhlídka Gudbrand-sjuvet nedaleko hotelu Juvet, 1 ZAPADNOU Zvenku působí pavilony hotelu Juvet celkem nenápadně, 2 LUXUS Největší apartmán (nejblíže) je situován nad ohyb řeky, 3 V PŘÍRODĚ Výhled je v pokojích hotelu to hlavní.