Yara International ASA vznikla transformací zemědělské divize společnosti Norsk Hydro, jejíž historie začíná už v roce 1905. „Nový název vychází ze starého norského slova jardar, které symbolizuje sepětí se zemí. Je to dvanáctý znak v abecedě, který také symbolizuje označení dobrého roku a dobrého výnosu. Na začátek jména bylo vybráno Y místo J, aby bylo správně vyslovováno v jiných jazycích a zároveň, jako připomínka slova výnos – anglicky Yield,“ shrnul Olaf Guenther-Borstel, generální ředitel YARA Agri Czech Republic, s. r. o.
Dodal také, že současné století je definováno globální konkurencí velkými nekontrolovatelnými změnami a velice rychlým tokem informací. Roste složitost podnikání a všudypřítomná globalizace. Proto je možné, že nadúroda nebo neúroda v jedné části světa dokáže ovlivnit cenu a dostupnost komodity v jiné části světa, přičemž ty mohou být od sebe dosti vzdálené. Příkladem může být například dobrá úroda sóji v Jižní Americe, která má negativní vliv na cenu řepky v Evropě, nebo naopak nízká úroda pšenice v Rusku či v Kanadě.
Pokles se neočekává
O budoucnosti trhu se zemědělskými komoditami a hnojivy podrobně hovořil Egil Hogna, senior viceprezident sekce Downstream (odbyt) společnosti Yara. Uvedl, že vývoj na globalizovaných trzích se nedá spolehlivě odhadnout, ovšem ve střednědobém horizontu by nemělo dojít k poklesu cen zemědělských komodit a dusíkatých hnojiv.
Současný stav je podle něj charakterizován některými znaky, které se liší od problematického roku 2008. V letošním roce spotřeba zrnin ve světě převyšuje výrobu (v roce 2008 tomu bylo naopak), což vede k růstu obrátkovosti zrnin a poklesu zásob na skladech. Také jejich celosvětové zásoby jsou letos nižší. E. Hogna ukázal porovnání cen pšenice a močoviny, ze kterého vyplývá, že vývoj ceny hnojiva následoval cenu pšenice. V roce 2008 se tyto ceny protnuly, pak padly. V roce 2011 je ale stále velký prostor mezi cenou pšenice a močoviny (data ze září).
Jiná situace je také na nejdůležitějším trhu pro hnojiva, v Číně. Ta má asi jednu třetinu všech výrobních kapacit močoviny na světě. „Jejím problémem ale je, že nemá levný zdroj energie pro její výrobu. Proto zredukovala v září výrobu, při současných cenách močoviny pro ni není ziskové jí tolik vyrábět,“ uvedl E. Hogna. Jako zdroj energie totiž využívá černého uhlí, jehož cena vzrostla. Produkce močoviny podle jeho údajů v Číně poklesla meziročně za poslední sezónu o 13 %, tedy z 62 na 56,5 milionu tun. Souběžně s tím ale exportovala více močoviny než rok před tím. Pro domácí trh tedy došlo k poklesu nabídky močoviny o 13 %. „To je velké nebezpečí pro vládu, protože její prioritou je zajistit dostatek potravin pro vlastní obyvatelstvo,“ upozornil Egil Hogna. Jedním z opatření, které proto zavedli, byla exportní cla na vývoz močoviny, a to ve výši 42 %. Očekávalo se přitom, že od 1. listopadu se zvednou na 110 %, a to až do ledna 2012. „V podstatě to znamená, že nabídka močoviny z Číny bude podstatně nižší, než byla před třemi lety v letech 2008 a 2009,“ konstatoval E. Hogna.
Trendy v obchodu
Trendy, které ovlivňují trh s dusíkatými hnojivy v období 2011 až 2012 shrnul E. Hogna do několika bodů. Prudký nárůst cen zemědělských komodit (i přes ochlazení v poslední době) zlepšil ekonomiku farem a podstatně zvýšil poptávku po hnojivech. Přitom existuje možná nejistota ohledně vysokých cen obilovin, jejichž současné ceny jsou vysoce nad úrovní, kdy zvyšují poptávku po hnojivech. Celosvětově jsou nízké zásoby obilí, ale také hnojiv (než v roce 2008).
Zároveň běží výroba dusíkatých hnojiv mimo území Číny na plnou kapacitu, cena močoviny přesto na světových trzích nespadla i přes tradiční export Číny, a to je důkazem silné poptávky, konstatuje E. Hogna. Jak dodal, čínský export bude limitován zvýšenými náklady kvůli ceně uhlí a závazkům redukovat emise a šetřit energií. Kromě toho jsou nové výrobní kapacity omezeny a existují náznaky zpomalení výstavby nových závodů.
Stále přitom platí, že celosvětová poptávka po zemědělských komoditách dále poroste kvůli klesající výměře zemědělské půdy a rostoucí populaci.
Z pohledu vývoje zemědělství a spotřeby hnojiv vidí společnost Yara tři základní trendy – zvýšení produktivity v zemědělství, celosvětovou změnu klimatu a nedostatek vody v určitých částech zeměkoule. Podle E. Hogny se Yara zaměřuje na nitrátová hnojiva, která mají v celém životním cyklu nižší emise skleníkových plynů než ostatní. Při jejich aplikaci dochází k nižšímu úniku čpavku v porovnání s močovinou a nižšímu zatížení životního prostředí, protože stačí dodat méně dusičnanů; využití dusíku je pak o 20 % vyšší. Plánují také produkovat hnojiva s vysokou přidanou hodnotou, která budou splňovat podmínky použití v systému udržitelného zemědělství, protože na jeho podporu bude zřejmě směřovat dotační politika.
Úlohu hnojiv pro výživu obyvatel ve světě vidí jako klíčovou, protože přispívají ke snížení potřebné výměry orné půdy. Při svém výzkumu a produkci se také zaměřují na taková hnojiva, která lze efektivně aplikovat i v suchých oblastech.
V segmentu vedou
„Jsme největší společností v odvětví výroby hnojiv, měřeno ukazatelem tržeb,“ zdůraznil Egil Hogna. Dodal, že celosvětově pracuje pro společnost Yara přes 7300 zaměstnanců, má zastoupení ve více než padesáti zemích světa a je na světě vedoucí ve výrobě čpavku, nitrátů, NPK a speciálních hnojiv. Má také silný vlastní výzkum.
Obchodní model společnosti Yara je tvořen třemi pilíři. Upstream je výrobní základna, která produkuje hnojiva. Downstream je divize prodeje a marketingu. Odvětví průmyslových aplikací tvoří asi 20 % tržeb a jde o výrobu produktů používaných k ochraně životního prostředí a v různých částech průmyslu. Součástí modelu je také oddělení nákupu a obchodu, přes něj se nakupují suroviny pro výrobu a prodávají suroviny dalším partnerům.
Yara prodává podle poskytnutých informací ve 150 zemích světa, 60 % prodeje proběhne v Evropě, 40 % je rovnoměrně rozděleno mezi čtyři další kontinenty. Většina výrobních kapacit je u moře, v přístavech většina materiálů je distribuována po moři podle toho, ve kterých částech světa je největší poptávka. Každý rok prodávají celosvětově více než sto milionů vaků, tato technologie se v poslední době stala populární v ČR.
Velmi dobré vztahy
„Vztahy mezi Českou republikou a Norskem jsou velmi dobré, státy mají společný pohled na mnoho otázek zahraniční politiky,“ uvedl norský velvyslanec Jens Elkaas. Vývoz z Norska do ČR tvoří z 80 % zemní plyn, dále kovy (8 %), další výrobky (6 %) a ryby (1 %). Do Norska pak jdou hlavně dopravní prostředky, kancelářské stroje a kovy. V posledních šesti letech se import i export zdvojnásobily. V České republice také podle velvyslance studuje 250 norských studentů, většinou medicínu.
V letech 2004–2009 také do České republiky putovalo 1,3 miliardy eur v rámci EEA a norských grantů, v letech 2009 až 2014 to bude dalších 1,8 miliardy eur. Finace jsou určeny na odstranění sociálních a ekonomických disproporcí mezi jednotlivými zeměmi EU a posílení vzájemných vazeb.