Norští studenti se veřejně angažují

Foto: www.sjomannskirken.no.Foto: www.sjomannskirken.no

MF Dnes, 21.11.2011/První studentské volby se v Česku setkaly s mnoha rozpaky. V Norsku se pravidelně konají již dvacet let.

Tenisky, úzké džíny, bunda, kolem krku ležérně uvázaná šála. Klidné a zdvořilé vystupování. Člověk by na první pohled těžko odhadoval, že se právě setkal se šéfem mladých konzervativců, jehož politická hvězda prudce stoupá. Osmnáctiletý Jørund Thomassen Gjesvik však nemá potřebu dávat svoje úspěšné angažmá v politice nijak vnějškově na odiv. A není tím mezi svými podobně angažovanými vrstevníky nijak výjimečný. Narodil se totiž v Norsku. V zemi, kde mladí lidé mají na politiku vliv a považuje se to za standard. V létě proběhly v Norsku krajské volby. Vyhráli sociální demokraté, ale pravicoví konzervativci zažili po dlouhé době vzestup, obsadili druhé místo. V kraji, kde Jørund žije, přitom bodovali zvlášť u mladých lidí, což je mimo jiné jeho zásluha. „Když jsem začal mladé konzervativce u nás v kraji vést, udělal jsem pár změn, aby ta organizace byla atraktivnější,“ vzpomíná Jørund na dobu před dvěma lety. Namotivoval své kolegy z vedení, aby se víc starali o nově příchozí členy. Začal také do řad organizace lákat schopné středoškoláky, kteří se angažují ve svém okolí. Jørundovi mladí konzervativci lovili především v takzvaných studentských radách. Ty fungují na každé norské střední škole a jejich cílem je prosazovat požadavky mladých lidí u ředitelů škol, ale také u úředníků a politiků. Ve většině případů se jedná o zdánlivé drobnosti, jako jsou třeba požadavky na lepší jídlo ve školních jídelnách. Studentští radní však díky tomu mají mezi svými vrstevníky nejvíc zkušeností s tím, jak vyjednávat, vystupovat na veřejnosti a řešit konkrétní problémy. „Mají taky u ostatních středoškoláků autoritu,“ dodává Jørund.

Teď chce studovat
Úspěch své strategie si mohl ověřit také při letošních studentských volbách na středních školách, které se konaly týden před volbami do krajů. Polovina středoškoláků v kraji, kde Jørund žije, hlasovala pro konzervativce. Přestože studentské volby probíhají jen nanečisto, mají vliv. V Norsku se konají pravidelně už dvacet let, vždy týden před oficiálním volebním kláním. Jejich výsledky potom analyzují všechna hlavní média a strana, která zvítězí, má poslední týden před oficiálními volbami zajištěný hlavní díl pozornosti. „Vítězství konzervativců ve studentských volbách nám hodně pomohlo. Byl to ohromný úspěch,“ říká Jørund, který během studentských voleb se svými kolegy z mládežnické organizace obrážel střední školy a propagoval konzervativní stranu. Stejně to dělali mládežníci z jiných stran. Další středoškoláci, kteří se v žádné konkrétní straně neangažují, ale politika je zajímá, měli zase možnost podílet se na studentských volbách jako organizátoři. To vše se dělo pod dohledem učitelů společenských věd. Mohlo by se zdát, že Jørunda teď v Norsku čeká skvělá stranická kariéra. Jako většina norských mládežníků hlásících se k politickým stranám však Jørund svoje angažmá nevnímá jako výtah k moci. Plánuje studia ekonomie ve Spojených státech a potom by rád čtyři roky pracoval kvůli zkušenostem mimo Norsko. Teprve potom se bude rozhodovat, jak dál. Do mladých konzervativců podle svých slov vstoupil hlavně proto, že chtěl v debatách tříbit svoje názory mezi společně naladěnými lidmi. „To byla hlavní motivace,“ říká mladý muž, který kromě hlásání očekávatelných pravicových tezí, jako jsou nízké daně, bojuje za to, aby se norští konzervativci ve svém programu přihlásili k legalizaci všech drog. To zatím neúspěšně. Podařilo se mu už ale do stranického programu prosadit požadavek třeba na to, aby ve školách probíhalo pravidelné hodnocení učitelů jejich žáky.

Teroristé nás nezastraší, říkají mladí Norové
Během kampaně do krajských voleb nabrala Jørundova mládežnická organizace tři sta nových členů. Stejný počet nováčků však hlásili i mládežníci od hlavního politického konkurenta v kraji – sociálních demokratů. Norskem, kde se už od dětství lidé učí, jak funguje zastupitelská demokracie, se teď totiž šíří vlna hromadného vstupování do politických stran. Je to reakce Norů na teroristický čin Anderse Breivika, který zavraždil šedesát devět lidí, převážně členů norských mladých sociálních demokratů. Podle politologů tak chtějí Norové dát teroristovi pádně najevo, že se jeho činem nenechají zastrašit.  Prostě všichni chtějí ukázat, že dál věříme v demokracii,“ říká k tomu Jørund T. Gjesvik.


Zdroj: Adam Šůra   |   Sdílet v síti   |   print