Od vzniku norského parlamentarismu v roce 1884 je Storting (norské národní shromáždění) nejvyšším politickým orgánem v zemi. Volby do Stortingu se konají každé čtyři roky a mandáty se rozdělují na základě poměrného volebního systému. Vláda je sestavována jménem krále z poslanců Stortingu.
Většina ve Stortingu může využít hlasování o vyslovení nedůvěry vládě a přimět tak vládu nebo konkrétního ministra k odstoupení. Podnět k hlasování o vyslovení nedůvěry může podat kterýkoli člen Stortingu nebo může sama vláda požádat o hlasování o důvěře. Porušila-li vláda zákon nebo jednala-li v rozporu s ústavou, může ji Storting obvinit ze zneužití pravomoci. V praxi k komu však dochází jen výjimečně.
Storting má formálně pod kontrolou dva nejdůležitější nástroje vlády: přijímání nových zákonů a schvalování státního rozpočtu. Většinu návrhů zákonů a státních rozpočtů předkládá Stortingu vláda. Obvykle je potřeba provést v návrzích zákonů jen drobné změny, protože vláda má ve Stortingu podporu většiny poslanců nebo upravila své návrhy tak, aby uspokojily většinu poslanců.
Storting dohlíží na činnost vlády. Nejdůležitějšími kontrolními nástroji je vyvolání hlasování o důvěře, obžaloba vlády ze zneužití pravomoci, kontroly prováděné Úřadem nejvyššího auditora a systém parlamentních otázek a interpelací. Během doby vyhrazené pro dotazování mohou členové Stortingu klást otázky přímo vládě a příslušný ministr je musí zodpovědět. Obvykle pak následuje krátká debata.
Storting se skládá ze 169 volených zástupců některé ze stran. Jedná se o upravený jednokomorový parlament.
Storting má v čele předsednictvo složené z 6 členů. Jednání a debata ve Stortingu obvykle má na výsledek projednávané záležitost jen malý vliv. Většinu práce vykonávají odborné komise, které navrhují většinu změn vládních návrhů zákonů. Spolu s poslaneckými kluby tvoří dvanáct odborných komisí většinu nejdůležitějších politických orgánů Stortingu.
Zástupci do Stortingu se volí v jednotlivých okresech na základě poměrného zastoupení, tj. z každého okresu se volí určitý počet zástupců v závislosti na počtu obyvatel.