Rodinné přídavky

Poslední aktualizace: 03.09.2009 // První zákon o rodinných přídavcích byl přijat v roce 1946. Rodinné přídavky byly zavedeny proto, aby pomohly krýt náklady na výchovu dětí, a jejich účelem je usnadnit spravedlivé přerozdělování příjmů mezi rodinami s dětmi a rodinami bez dětí.

Dnes program rodinných přídavků představuje pro rodiny s dětmi nejdůležitější finanční formu podpory v rámci sociálního pojištění.
 
Vládou financovaný program rodinných přídavků spravuje státní pojišťovna. Všechny osoby žijící v Norsku a živící děti mladší 18 let věku mají nárok na dětské přídavky. Tento nárok vzniká od prvního měsíce po narození nebo adopci dítěte a platí až do měsíce, v němž dítě dovrší věk 18 let včetně.

Vyplácení rodinných přídavků je podmíněno trvalým bydlištěm v zemi. Rodiny s dětmi, které v zemi přebývají méně než 12 měsíců, nemají na rodinné přídavky nárok. Rodiny pobírající přídavky, které přebývají v zahraničí méně než 12 měsíců, mají obvykle při pobytu v zahraničí nárok dál pobírat dětské přídavky. Rodiny, které přebývají v zahraničí déle než jeden rok, jsou povinny splnit speciální podmínky, aby mohly dětské přídavky pobírat. Storting (norské národní shromáždění) přijal usnesení, které zavádí omezení předpisů vztahujících se k nároku na dětské přídavky při pobytu v zahraničí. Rodiny s dětmi, které pobývají v Evropském hospodářském prostoru, mají nárok na dětské přídavky tehdy, pokud živitel pracuje v Norsku.

Konkrétní výši dětských přídavků určuje Storting v každoročně přijímaném rozpočtu. V roce 2006 byly dětské přídavky stanoveny na 970 norských korun na dítě měsíčně. Svobodní rodiče pobírají dětské přídavky za své děti plus ekvivalent jednoho dítěte navíc. Svobodní rodiče s dětmi mladšími tří let, kteří splňují určité požadavky, pobírají rozšířené dětské přídavky. Rodiny žijící ve vzdálených severních oblastech také pobírají regionální příplatky. Měsíční přídavek na dítě se nezdaňuje.


Sdílet v síti   |   print