Přestože je hlavním účelem tohoto obchodu sexuální využívání, funguje rovněž jako zdroj nelegální pracovní síly. Obchod se ženami představuje extrémní formu sexuálního násilí, která je neslučitelná se zásadami rovnosti pohlaví. Ženy a děti stižené chudobou jsou obzvlášť snadnou kořistí obchodníků, kteří jsou motivováni ziskem a v řadě případů jsou zapojeni do organizovaného zločinu. Obchod s lidmi je závažnou formou organizovaného zločinu a představuje vážné porušení lidských práv.
V roce 2003 byl v Norsku zahájen první Akční plán boje s obchodem se ženami a dětmi. Tento akční plán obsahuje opatření, která mají chránit oběti, pomáhat jim, zabraňovat obchodu s lidmi a trestat jeho organizátory.
V roce 2002 norská vláda zavedla etický kodex státních úředníků s cílem zakázat nákup a přijímání sexuální služeb. Základem tohoto rozhodnutí je vzrůstající problém s mezinárodní prostitucí a obchodem s ženami a dětmi k sexuálním účelům. Kodex vyslal jasný signál o žádoucích etických a morálních normách, které by norští vysocí činitelé a státní úředníci měli dodržovat.
Zavedení kodexu zdůrazňuje, že vláda má jít příkladem ostatním. Tímto způsobem se úřady a vláda jako zaměstnavatelé snaží přijmout odpovědnost za to, že budou bránit degradaci lidí jako obětí obchodu s lidmi k sexuálním účelům.