Území tradičně osídlené Sámy zasahuje do čtyř zemí: Finska, Norska, Ruska a Švédska. Sámové toto území osídlili dlouho před vznikem státních hranic a proto jsou v Norsku považováni za domorodé obyvatele.
Přesný počet obyvatel sámského původu v Norsku není znám, odhady uvádějí 60 000 - 100 000 osob. Přibližně 15 000 – 25 000 Sámů žije ve Švédsku, více než 6 000 ve Finsku a 2 000 v Rusku. Cca 11 000 Sámů je registrováno ve volebním seznamu, což je soupis všech Sámů nad 18 let věku, kteří se zapsali k volbám a účastní se voleb do Sámediggi (sámský parlament).
Území, kde Sámové chovají soby, se rozkládá v pěti nejsevernějších okresech země a v obci Engerdal v okrese Hedmark.
Tradiční zdroje živobytí Sámů zahrnují chov sobů, lov a rybolov, zemědělskou činnost a duodji neboli sámská řemesla.
Den sámského lidu a sámská vlajka
Počínaje rokem 2004 je 6. únor – Den sámského lidu – oficiálním norským státním svátkem. Den sámského lidu se slaví v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku a představuje symbol jednotného sámského národa napříč státními hranicemi. Toto datum připomíná první sámský kongres, který se konal 6. 2. 1917 a položil základy rozvoje současné sámské spolupráce uvnitř zemí i napříč hranicemi.
V dubnu 2003 byla přijata novela zákona o používání vlajek na veřejných obecních budovách – byla přidána sámská vlajka. Norské obce a okresy nyní mohou při jakékoli příležitosti vyvěsit sámskou vlajku.
Sámskou vlajku slavnostně představila v roce 1986 Sámská rada, mezinárodní nevládní organizace, jejíž členské organizace Sámů se nacházejí ve Finsku, Norsku, Rusku a Švédsku. Kapitola 1, oddíl 6, zákona o Sámech opravňuje Sámediggi formulovat pravidla používání sámské vlajky v Norsku.
Poprvé byla sámská vlajka vyvěšena na správním komplexu vlády v Den sámského lidu v roce 2003. V budoucnosti bude vlajka vyvěšována na správním komplexu vlády vždy 6. února jako symbol role sámské kultury v Norsku. Vlajka bude rovněž vyvěšována na Stortingu (budově norského parlamentu).