V uplynulých desetiletích se v zemi vynořila řada dalších náboženských společenství. V roce 1964 byl přijat dodatek k ústavě, který zaručil úplnou náboženskou svobodu v zemi, a v roce 1969 byl zaveden systém státních příspěvků všem registrovaným náboženským a jiným společenstvím. Zvýšila se tím náboženská různorodost a tolerance v norské společnosti. Dnes existuje široká interakce mezi různými náboženskými skupinami na nejrůznějších fórech.
Největším necírkevním společenstvím v zemi je Norské sdružení humanistů. Tato organizace nabízí svým členům alternativu ke křesťanským rituálům v životě lidí, např. prostřednictvím programu občanského biřmování. Sdružení se rovněž vážně podílí na debatě o alternativě ke křesťanské náboženské výchově, která je v současnosti vyučována na školách.
V posledních desetiletích začala být v norském veřejném životě viditelná i jiná světová náboženství, zejména islám. V Norsku žije 55 000 – 65 000 muslimů, většinou šíitů. V zemi je registrováno více než 6 000 buddhistů, z nichž většina je vietnamského původu. Počet registrovaných hinduistů činí přibližně 1 500 osob a židovská komunita, která má v zemi více než 100letou historii, čítá cca 1 000 členů.
Nejkontroverznějším nábožensko-politickým problémem týkajícím se představitelů menšinových náboženských skupin je otázka náboženské výchovy ve školách. Norská státní církev požaduje, aby se na všech státních školách vyučoval křesťanský katechismus. V nedávné době však vznikly soukromé školy některých svobodných církví a alternativních nenáboženských hnutí.