Norsko je členem OSN již od založení této organizace v roce 1945. První generální tajemník, Trygve Lie, byl Nor. Norsko se vždy zapojovalo do mezinárodní komunity zejména prostřednictvím OSN. Pro Norsko jsou prioritou snahy učinit OSN silnější a efektivnější organizací, která bude pilířem mezinárodního právního řádu a celosvětovým bezpečnostním systémem. Tyto snahy nabyly na významu zejména v uplynulých 15 letech.
V norském zájmu je světový řád v čele s OSN. Potřebujeme OSN, které bude globální arénou, tvůrcem norem a výkonným orgánem. Všechny členské země musí být slyšet, bez ohledu na jejich velikost a moc. Aby mohlo dobře fungovat, musí být OSN efektivní a důvěryhodné, disponovat dostatečnými zdroji k realizaci svých úkolů a řádně kontrolovat vynakládání svých prostředků. Norsko proto podporuje probíhající úsilí o reformu OSN.
Efektivnější OSN
V 90. letech minulého století Norsko a ostatní severské státy zahájily severský projekt reformy OSN, který se zaměřoval zejména na zefektivnění OSN v sociální a ekonomické oblasti. Řada návrhů, které vzešly z tohoto projektu, byla začleněna do balíku reforem předloženého generálním tajemníkem. Norsko podporuje reformy OSN a opakovaně zdůrazňuje nesoulad mezi velkým množstvím úkolů, které se od OSN požadují, a nedostatečnými finančními a lidskými zdroji, které členské země pro tyto úkoly vyčleňují. Norsko upozorňuje na skutečnost, že reformy vyžadují lepší koordinaci mezi různými specializovanými agenturami OSN i mezi OSN a Mezinárodním měnovým fondem, bankami pro regionální rozvoj a Světovou bankou.
Snižování chudoby a sociální rozvoj
Norsko považuje specializované agentury a programy OSN za důležité nástroje podpory ekonomického a sociálního rozvoje v nejchudších zemích světa. V září roku 2000 přijaly vůdčí země světa Prohlášení milénia, které obsahuje Rozvojové cíle milénia. Tyto cíle, například snížení podílu lidí žijících v extrémní chudobě na polovinu, které mají být dosaženy do roku 2015, jsou vůdčími zásadami rozvojových programů v rámci celé OSN. Od roku 2000 jsou tyto cíle rovněž středem rozvojové činnosti jiných zemí a organizací. Představují jádro vlastního norského Akčního plánu boje s chudobou a jsou vůdčí zásadou veškeré norské rozvojové spolupráce.
Mírové úsilí
Norsko aktivně podporuje úsilí směřující k posílení potenciálu OSN předcházet konfliktům a realizovat krizové scénáře i roli OSN v různých probíhajících mírových procesech. Norsko je hybnou silou mírotvorného úsilí OSN a bylo jednou z prvních zemí, které byly vyzvány k účasti v Mírotvorné komisi OSN založené v roce 2006. Mírové operace OSN jsou klíčovým nástrojem mezinárodního úsilí na podporu míru a bezpečnosti a Norsko k nim významnou měrou přispívá. Norsko zdůrazňuje význam dobré koordinace vojenských a civilních prvků v mírových operacích OSN. To znamená, že vojenské, humanitární a rozvojové aktivity je nutné vnímat ve společném kontextu a musí být součástí celkové strategie zajištění trvalého míru. Norsko si přeje, aby byly v plánování a realizaci mírových operací zohledněny podmínky a potřeby žen a aby se ženy účastnily všech aktivit zaměřených na dosažení a udržení míru.
Demokracie a lidská práva
Demokratický vývoj a úcta k lidským právům patří k hlavním cílům norské zahraniční a rozvojové politiky a Norsko aktivně usiluje o posílení role OSN v těchto oblastech. K oblastem, na které Norsko klade hlavní důraz, patří ochrana civilistů během násilných konfliktů, ochrana obránců lidských práv a ochrana práv žen, dětí a domorodých obyvatel.
Norský příspěvek do OSN
Norský příspěvek činí 0,68 % řádného rozpočtu OSN a rozpočtů na mírotvorné síly OSN. Norské řádné příspěvky jsou však jen malou částí dobrovolných příspěvků určených této organizaci. V roce 2004 činily řádné norské příspěvky celkem téměř 130 milionů norských korun. V roce 2004 činily dobrovolné norské příspěvky OSN (do fondů, programů a specializovaných agentur, vyjma Světové banky a fondů regionálního rozvoje) téměř 4,5 miliard norských korun. Podle vlastních výpočtů OSN je Norsko sedmým největším finančním přispěvatelem OSN.
Norsko rovněž patří k největším přispěvatelům do fondů a programů OSN, které jsou hlavními výkonnými orgány této organizace. Norsko je například jedním z hlavních přispěvatelů do programu UNDP, který koordinuje aktivity fondů a programů OSN na úrovni jednotlivých zemí. Norsko s tímto programem úzce spolupracuje. Norsko je rovněž zastoupeno ve správních radách fondů a programů OSN.
Od založení OSN zastávala řada Norů významné funkce v této organizaci. Prvním generálním tajemníkem byl Nor Trygve Lie. Gro Harlem Brundtland, bývalý premiér, byl generálním tajemníkem Světové zdravotnické organizace, bývalý ministr zahraničí Thorvald Stoltenberg byl Vysokým komisařem pro uprchlíky, Jan Egeland je zástupcem generálního tajemníka pro humanitární záležitosti (OCHA) a koordinátorem naléhavé pomoci, bývalý premiér Kjell Magne Bondevik je zvláštním humanitárním vyslancem generálního tajemníka pro Africký roh, Terje Rød-Larsen byl zvláštním vyslancem generálního tajemníka na Blízkém východě a v současnosti je zvláštním vyslancem pro realizaci usnesení č. 1559 Rady bezpečnosti a Geir O. Pedersen je osobním zástupcem generálního tajemníka pro jižní Libanon.
Norsko rovněž v současnosti financuje 50 – 60 nižších profesionálních úředníků v různých agenturách OSN. Norsko každý rok jmenuje a financuje asi 15 – 20 nových nižších profesionálních úředníků.