Tři události, ke kterým došlo v roce 2002, dodaly spolupráci v rámci NATO novou hybnou sílu: v květnu byla založena Rada NATO – Rusko, v listopadu v Praze proběhl velmi úspěšný summit a ve spolupráci mezi EU a NATO bylo v prosinci dosaženo významného pokroku. Jsou zaváděna opatření přijatá na summitu v Praze, která zlepší účinnost aliance v řešení nových problémů spojených s bezpečností a zahraniční politikou.
Již nyní je zřejmé, že nově vznikající spolupráce mezi NATO a Ruskem má pozitivní dopad i na vztahy mezi Norskem a jeho sousedem na východě. V současnosti je potřeba dodat Radě NATO – Rusko skutečný význam.
NATO i nadále podporuje evropskou integraci. Rozhovory o přistoupení vedené se sedmi státy, kterým bylo v Praze nabídnuto členství v alianci, pokračují podle plánu.
Co se týče jednotlivých partnerství, největším problémem je dosažení dohody o realistických partnerských programech a jejich zavedení do praxe způsobem, který zajistí pokračující zájem o spolupráci ze strany spojenců a jednotlivých partnerů a zachování vysokého standardu této spolupráce. V této oblasti je Norsko velmi aktivní, zejména co se týče spolupráce s Finskem a Švédskem.
Zavádění rozhodnutí přijatých v Praze, která se týkají vojenské reorganizace aliance, je již v plném proudu. Schopnost NATO transformovat se a přizpůsobit se byla vždy jeho silnou stránkou a je klíčovou podmínkou, aby tato organizace i nadále hrála vůdčí roli.
Průlom, ke kterému došlo na summitu EU v prosinci, vedl k dynamičtější a cílenější spolupráci mezi NATO a EU. Pomalu vzniká strategické partnerství, které zlepší evropskou bezpečnost.
Jedním z norských cílů je přispět svým úsilím k tomu, aby si EU vytvořila účinný potenciál krizového řízení. Norské jednotky byly proto dány k dispozici za účelem vytvoření společných evropských sil. Norsko se chce aktivně podílet na plánování a přípravě krizových operací EU i na jejich realizaci a zabezpečit důležité norské zájmy ve vztahu k EU.
Evropští členové aliance zdůraznili, že USA jsou povinny zohledňovat stanoviska svých spojenců. Ačkoliv se obecně uznává, že USA jsou díky své nadřazené vojenské síle vůdčí silou aliance, je důležité, aby NATO nalézalo řešení přijatelná pro všechny své členy. To znamená, že všechny členské státy musí klást důraz na věci, které je spojují, zejména na základní hodnoty, na nichž je aliance založena.
S rostoucím podílem odpovědnosti za bezpečnost a krizové řízení v Evropě, kterou přebírá EU, může význam NATO klesat. Úkolem NATO bude i nadále společná obrana popsaná v článku 5 Washingtonské úmluvy.
Během vytváření ústavy EU některé země vyjádřily touhu po evropské bezpečnostní a obrané unii. Jelikož není členem EU, je pro Norsko klíčové, aby NATO i nadále zůstalo hlavní orgánem jednání o bezpečnostní a obranné politice mezi spojenci. Úkolem Norska je proto usilovat o maximální možnou efektivitu aliance. Norsko se bude rovněž aktivně podílet na rozhodovacích procesech a operacích EU, aby zabezpečilo své zájmy ve vztahu k Evropské unii.