Evropský hospodářský prostor (EHP)

Poslední aktualizace: 21.01.2009 // Norsko s EU spojuje Smlouva o Evropském hospodářském prostoru (Smlouva o EHP). Smlouva Norsku umožňuje přístup na vnitřní trh EU a Norsko naopak poskytuje finanční prostředky na snížení sociálních a hospodářských rozdílů v Evropě.

Smlouva o EHP vstoupila v platnost v lednu 1994. Podepsalo ji 27 členských států EU a tři státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) – Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Jedná se o nejkomplexnější mezinárodní smlouvu, kterou Norsko podepsalo.

Přístup na vnitřní trh EU

Smlouva o EHP umožňuje Norsku být součástí vnitřního trhu EU a zajišťuje mu čtyři svobody: svobodu pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Znamená to například, že výrobek, který byl v rámci legislativy Společenství schválen v jednom státě, je podle obecného pravidla legální také ve všech ostatních zemích. Pracovníci a studenti z ostatních členských států EHP mají obecně nárok na to, aby se s nimi nakládalo stejně jako s vlastními občany hostitelské země například v oblasti sociálních dávek a uznání kvalifikace.

Harmonizace legislativy

Harmonizace legislativy je pro fungování evropského trhu životně důležitá. Když EU přijímá novou legislativu pro vnitřní trh, stává se součástí norského práva. O zapracování legislativy EU do Smlouvy o EHS rozhoduje Smíšený výbor EHP, v němž také zasedají země ESVO a Evropská komise. Veškerá legislativa tohoto typu se musí rovněž stát součástí vnitrostátního práva každé země. Do června 2010 tak Norsko do svého práva transponovalo přibližně 7 000 zákonů EU, které jsou součástí Smlouvy o EHP.

Norská podpora rozvoje v Evropě

Podpora zemí poskytovaná zeměmi EHP a ESVO prostřednictvím grantového systému na podporu hospodářského a sociálního rozvoje v chudších zemích EU byla od začátku součástí Smlouvy o EHP. Grantový systém byl pak od uzavření Smlouvy podstatně rozšířen. Prostřednictvím dvou stávajících programů, Grantů EHP a Norska, Norsko poskytlo 347 milionů euro na rozvoj a investice v přijímajících státech pro období do roku 2014.  Přijímající státy odpovídají za návrh, implementaci a sledování projektů, které získají financování. Prioritní jsou projekty v oblastech, jako je životní prostředí, udržitelný rozvoj, kulturní dědictví, vzdělávání a výzkum, účinnější kontrola vnějších hranic, posilování soudnictví, péče o děti a zdraví. Vedle snižování sociálních a hospodářských rozdílů v rámci EHP podporují grantové programy také úzkou spolupráci Norska a přijímajících států.


Sdílet v síti   |   print