Norsko patří k zakládajícím členům Rady Evropy, která vznikla 5. 5. 1949. Rada Evropy je nejstarší ze všech organizací zaměřených na evropskou spolupráci. Jejím cílem je prohloubit jednotu mezi členy Rady, usnadnit sociální a hospodářský pokrok a podporovat dodržování základních principů demokracie, vlády zákona a lidských práv.
Norsko přikládá spolupráci v Radě Evropy velký význam a i nadále bude podporovat její rozvoj. Z norského pohledu hraje Rada Evropy klíčovou roli, zejména v základních oblastech lidských práv, vlády zákona a dobré správy věcí veřejných. Tato instituce je velmi důležitá pro vytváření stability, předcházení konfliktů a budování demokracie v naší části světa. Ministerstvo zahraničních věcí spolupracuje s řadou dalších norských ministerstvech a členských států na činnostech zaměřených na posílení práce Rady Evropy v uvedených oblastech.
Dnes je členem Rady Evropy 47 zemí, dvojnásobek počtu z roku 1989. Členské státy Rady Evropy celkem představují více než 800 milionů obyvatel. Rozsah spolupráce se značně rozšířil a dnes zahrnuje zahraniční politiku, lidská práva a právní záležitosti, vzdělání, kulturu, média, sociální soudržnost, ochranu zdraví, ochranu životního prostředí a krajiny, dětství a mládež, sport a přeshraniční spolupráci obcí a regionů.
Norsko předsedalo Výboru ministrů Rady Evropy v letech 1989 a 2004. Předsednictví poskytlo Norsku jedinečnou příležitost ovlivnit program jednání Rady. K nejvyšším norským prioritám patřila reforma evropského systému lidských práv.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v současnosti eviduje 80 000 kauz čekajících na projednání. Odhaduje se, že v roce 2010 bude počet nových žádostí činit 102 000. Byl zahájen rozsáhlý reformní proces, který má za cíl zvýšit efektivitu soudu tak, aby i nadále mohl plnit svou důležitou roli.
Protokol č. 14 Evropské úmluvy o lidských právech má za cíl zefektivnit proces předkládání žádostí a zvýšit kapacitu soudu řešit jednotlivé kauzy. Norsko podtrhlo význam rychlého nabytí platnosti Protokolu č. 14 a posílení podatelny tohoto soudu a rovněž požaduje, aby samy státy vynaložily vážné úsilí ke snížení zátěže soudu tím, že budou předcházet porušování lidských práv, umožní účinnou nápravu v rámci státu a zlepší pomoc nabízenou možným žadatelům.
Třetí summit Rady Evropy, který se konal ve Varšavě v květnu roku 2005, znovu stvrdil klíčovou roli Rady při prosazování lidských práv, demokracie a vlády zákona. Summit přijal rozhodnutí vylepšit evropský systém lidských práv, vytvořit demokratické fórum a zavést užší spolupráci s OBSE a EU. Zavedení akčního plánu přijatého na summitu do praxe bylo projednáno na 116. schůzi Výboru ministrů v květnu roku 2006.
Na stejné schůzi se předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy ujala Ruská federace. Schůze se rovněž zúčastnil norský ministr zahraničí.