Foto: Trond Viken, Utenriksdepartementet.Foto: Trond Viken, Utenriksdepartementet

Rozvojová politika

Poslední aktualizace: 21.01.2009 // Norská rozvojová politika se zaměřuje na nerovné rozdělení moci v rámci států a mezi nimi, jakož i podmínky, které podporují spravedlnost, utlačování a diskriminaci – na všech úrovních.

Pevně si stojíme za naším bojem s chudobou, závazkem splnit Mileniové rozvojové cíle OSN a naší vírou v globální pořádek pod taktovkou OSN.

Práva jednotlivce považujeme v rámci našich aktivit za důležitá. Snažíme se pomáhat státům při plnění jejich povinností a jednotlivcům, aby se domohli svých práv.

Norsko vyvíjí cílené snahy v klíčových oblastech, jako je dobré řízení, lidská práva, životní prostředí a ochrana klimatu, vzdělávání, zdraví a rovnost pohlaví. Je dostatečně podloženou skutečností, že investice do vzdělání, zdraví a příležitostí výdělku pro ženy významně podporuje sociální rozvoj a hospodářský růst.

Rozvojové země vytvářejí svou vlastní budoucnost

Proces rozvoje státu nemohou organizovat externí hráči. Rozvojové země mají právo a odpovědnost vytvářet svou vlastní budoucnost. Norsko zastává názor, že pro příznivý rozvoj v sociální oblasti je nezbytný fungující stát, aktivní občanská společnost a životaschopný soukromý sektor. Rozvojové země si musejí vybrat samy a stanovit vlastní priority v oblasti rozvoje sociálních služeb, demokracie a strategií na podporu zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu.

Norsko může tyto procesy podpořit tak, že poskytne finace a odborné znalosti.

Klima a les

Chudobu zhoršují dopady klimatických změn. Schopnost přizpůsobit se změnám klimatu především souvisí se snížením náchylnosti chudých zemí ke změně. Prostřednictvím své Iniciativy na ochranu klimatu a deštného pralesa Norsko převzalo vedoucí úlohu na mezinárodním poli v ochraně tropických deštných pralesů, které zachytávají a uskladňují oxid uhličitý, podporují rozmanitost biologických druhů a poskytují obživu domorodým obyvatelům. Aby byla politika v oblasti životního prostředí  silná – v bohatých i chudých zemích – musí být propojena s hospodářskou politikou, která podporuje zaměstnanost a růst příjmů a produkce.

Konflikt

Většina ozbrojených konfliktů se v dnešním světě odehrává v chudých zemích. Mnoho partnerských zemí Norska se v konfliktu nachází nebo je vystaveno jeho riziku. Konflikty vytvářejí problémy, které se šíří do oblastí a mezi populace, které se nacházejí mnohem dál než ty, které jsou přímo zasaženy. Sousední země a celé regiony tak mohou být destabilizovány a v nejhorším případě do konfliktu přímo zataženy. Některé konflikty mohou mít globální dopad. Utrpení civilistů způsobené ozbrojeným konfliktem je obrovské. Zvláště náchylné například ke zneužívání a sexuálnímu násilí jsou ženy a děti. Naše snahy o mír a usmíření vycházejí z úcty k lidským právům a jejich podpory. Norsko se se svými aktivitami soustřeďuje především na problematické státy.

Nelegální finanční toky a přístup ke kapitálu

Rychlý růst světové ekonomiky napomohl ke snížení chudoby a zlepšení životní úrovně milionů lidí. Rozvojové země musí získat snazší přístup ke globálnímu kapitálu, lepší příležitosti pro tvorbu hodnot a více kontroly nad svými vlastními ekonomickými zdroji. Musejí také podporovat investice ve své vlastní zemi. Vláda zintenzivní snahy o podporu těchto kroků, například prostřednictvím stimulace obchodu, podpory investic a dobrého řízení a usnadněním platebních převodů od migrantů.

Další prioritní oblastí jsou účinné snahy o boj s nelegálními finančními toky z rozvojových zemí, jejichž celkový objem se odhaduje až na 4000 miliard norských korun ročně. Klíčovým prvkem těchto snah je boj proti daňovým rájům.


Sdílet v síti   |   print