Norsko po r. 1814

Roku 1813 utrpěl Napoleon v bitvě u Lipska zdrcující porážku. Jedním z jeho protivníků na bojišti bylo Švédské království. Jelikož Švédsko již dříve ztratilo Finsko ve prospěch carské říše na východě, nyní si přálo získat Norsko, které by chránilo jeho západní hranici. Spojenci Švédska proto přislíbili, že může Norsko získat jako válečnou kořist. Po spojeneckém vítězství u Lipska následoval dip... Více

V letech bezprostředně následujících po roce 1814 nově vzniklý stát opakovaně bojoval o přežití. Norsko zasáhla nejhorší hospodářská krize v dějinách země. Společný trh s Dánskem zanikl a britský trh nepřijímal norské dřevo. Doly a pily ztratily odbytiště v zahraničí. Řada bohatších příslušníků střední třídy na jihozápadě země zbankrotovala. Krize byla těžká a dlouhá. Od 30. let 19. st. Norsko ... Více

Budoucí podoba norské vlády byla předmětem vášnivé debaty. Plebiscit ukázal, že velká většina obyvatel upřednostňovala monarchii před republikou. 18. 11. 1905 Storting zvolil norským králem dánského prince Karla. Princ Karel měl za manželku princeznu Maud, dceru krále Velké Británie Eduarda VII., a měl jednoho syna. Nová královská rodina přijela do Norska 25. listopadu. Princ Karel si zvolil jm... Více

Pro válčící mocnosti bylo norské vyhlášení neutrality nedůležité. Dne 9. 4. 1940 zaútočily na Norsko německé ozbrojené síly. Po dvou měsících intenzivních bojů a přes vojenskou pomoc Velké Británie a Francie bylo Norsko přinuceno kapitulovat. Královská rodina, vláda a vedoucí pracovníci ministerstva obrany a civilní správy odešli spolu se stahujícími se spojeneckými jednotkami do Velké Británie... Více

Po osvobození panovala obecná shoda, že prioritou je obnova země. Ve volbách v roce 1945 získala většinu Strana práce, která poté vytvořila vládu v čele s Einarem Gerhardsenem.   Cílem vlády bylo během pěti let obnovit poničené hospodářství a zvýšit tempo industrializace upřednostněním těžkého průmyslu. Rozvoj hospodářství byl rychlejší, než politikové plánovali. Do roku 1946 průmyslová pr... Více