Toto období je neodmyslitelně spjato s prací Adolpha Tiedemana (1814 – 1876) a Hanse Gudeho (1825 – 1903), kteří společně vytvořili obraz, který je dosud považován za symbol norství - Brudeferden i Hardanger ("Svatební plavba v Hardangeru").
August Cappelen (1827 – 1852), který ve svých obrazech zachycoval divokou scenérii v kraji Telemark, a Lars Hertervig (1830 – 1902), který vytvořil osobnější ztvárnění této scenérie, patří k dalším zástupcům norských romantických malířů, kterým se dostalo vzdělání v Düsseldorfu.
Dalšími významnými postavami této éry jsou Amaldus Nielsen (1838 – 1932), Olaf Isaachsen (1835 – 1893) a Carls Sundt-Hansen (1841 – 1907). Romantikové se soustřeďovali na sedláka, a to i v obrazech západního Norska a pobřeží, a zachycovali jej v tradičním kroji při práci na poli.