Výtvarné umění

Poté, kdy Drážďany v 30. letech 19. st. ztratily svůj význam duchovního centra Německa, norští umělci - následovníci J. C. Dahla - nalezli své nové centrum v Düsseldorfu. Tato generace, „Düsseldorfané“, zpřístupnila umění norské veřejnosti a jejich práce je v Norsku známa jako národní romantismus. Více

Zážitky z druhé světové války měly jen malý dopad na práci mladých, politicky zaměřených norských malířů, kteří se krátce po skončení války připojili k mezinárodní vlně abstraktní a nefigurativní malby. Poválečná generace používala projev oproštěný jakýchkoli hranic, který byl prokazatelně zneužit nacisty a fašisty. I přes silný odpor norské veřejnosti se v průběhu 50. let minulého století zača... Více

Od počátku 20. století bylo novodobé norské malířství úzce spjato s francouzským malířstvím a tato vazba přetrvala až do 60. let minulého století. Francouzský vliv je zřejmý v dílech Thorvalda Erichsena, jehož prosvětlené pestrobarevné a silné malby jsou pravděpodobně ovlivněny dílem Bonnarda a představují tak maximální protiklad k norskému realismu. Více

Norští umělci se zbavili svých úzkých vazeb na francouzskou uměleckou tradici až v roce 1965, a začali věnovat bližší pozornost uměleckému vývoji i v jiných zemích, jako např. Velká Británie a Spojené státy americké. Koncem 60. let minulého století Håkon Bleken (nar. 1929) a Knut Rose (nar. 1936) pracovali na přeměně doposud strohé norské malby do figurativnější a literárnější techniky. Mezitím... Více

Grafika se v Norsku začala rozvíjet až od roku 1895, kdy Edvard Much začal experimentovat s různými technikami, včetně dřevotisku, leptu a litografie. Protože žil v zámoří, jeho dílo nebylo v Norsku hned rozpoznáno a jeho grafické techniky proto neovlivnily práci jeho norských kolegů. O pár let později Nikolai Astrup vytvořil velmi osobní styl za použití techniky barevného dřevotisku. Johan... Více

19. století předznamenalo začátek nové éry norského malířství. Na přelomu století byly ve vyšších společenských kruzích velmi módní záležitostí portréty a řada norských portrétistů se živila zpodobňováním bohatých a mocných. Jacob Munch (1776 – 1836) byl znám jako velký empirický portrétista, který dodržoval přísný a přesný styl. V čele další generace malířů portrétů stál Matthias Stoltenberg... Více

Koncem 70. let 19. st. se Mnichov na několik krátkých let stal základnou skupiny mladých norských umělců, kteří se v budoucnosti významně prosadí jako realisté – patřili k nim Hans Heyerdahl (1857 – 1913), Kitty L. Kiellandová (1843 – 1924), Harriet Backerová (1845 – 1932), Erik Werenskiold (1855 – 1938), Christian Skredsvig (1854 – 1924), Theodor Kittelsen (1857 – 1914) a Gerhard Munthe (1849 ... Více