Již od 60. let minulého století sklízejí norští jazzoví hudebníci úspěch na domácí i mezinárodní scéně. Celý jazzový svět zná hudebníky Jana Garbarka, Karin Krogovou a Terje Rypdala. Mezinárodního uznání se rovněž dostalo Nilsi Petteru Molværovi, Sissel Endresenové a Bugge Wesseltoftovi. V současnosti patří k mezinárodní jazzové elitě hudebníci Trygve Seim, Pål Nilssen-Love a Håkon Kornstad a skupiny Atomic, Wibutee a Jaga Jazzist. Norský jazz se stává stále populárnějším, u rychle se rozrůstajícího norského publika a zřetelněji i na mezinárodní scéně. Přestože je to z velké části dáno talentem samotných hudebníků, jazzová komunita se rovněž cíleně snaží realizovat záměrnou a dobře naplánovanou strategii. Na tyto snahy úzce navazují kroky státních úřadů.
Norské jazzové fórum je dobře fungující organizací, jejímiž členy je většina norských jazzových hudebníků (400), jazzových klubů (60) a jazzových festivalů (20). Organizace je rozdělena do pěti regionálních jazzových center v Bodø, Trondheimu, Bergenu, Kristiansandu a Oslu. Tato regionální centra se stala životním zdrojem informací a poznatků ve svých oblastech působnosti. Jejich činnost je podmíněna ročními dotacemi, které jsou spravovány prostřednictvím dohod s hostujícími obcemi, příslušnými okresy a státem zastupovaným Norskou radou pro kulturní záležitosti. Každé centrum tvoří jádro profesionálních pracovníků, značnou část práce však vykonávají místní dobrovolníci a nadšenci.
Za velkou část úspěchu, kterému se v současnosti těší norská jazzová komunita, se zasloužily vysoké standardy vztahující se na organizační sféru a možnosti vzdělávání. K tomuto vývoji významnou měrou přispěl nový program rytmických studií zavedený na různých státních vysokých školách a univerzitách. Konkrétně jazzový program vyučovaný na Norské univerzitě vědy a technologie v Trondheimu pomohl učinit z Norska vůdčí zemi v jazzovém vzdělávání. Díky těmto krokům si dnes norská jazzová scéna získala uznání jako jedna z nejinovativnějších jazzových scén v Evropě.
Zavedení vzdělávání v oblasti rytmických studií na vyšší stupeň středních škol a do uměleckých škol umožní dětem a mladým lidem hlouběji proniknout do oblasti jazzu. Celá řada nových hudebníků zahájila svou hudební kariéru ve školních kapelách a jiných amatérských hudebních arénách působících ve všech částech země. Díky tomu bude v budoucnu možné získávat nové jazzové rekruty z širokého spektra kandidátů.
V nedávných letech došlo k rozšíření trhu s jazzem jako žánrem a norské jazzové festivaly si získaly širší uznání. Více než 20 špičkových jazzových festivalů každoročně přitahuje stále více návštěvníků. Tyto festivaly skýtají pracovní příležitosti pro norské jazzové hudebníky a zajišťují jim kontakt s mezinárodními umělci, kteří jsou pro ně zdrojem inspirace a umožňují jim oslovit širší publikum.