Na rozdíl od jiných evropských zemí existuje v Norsku nepřerušená tradice folkové hudby. Jelikož se folková hudba stále předává z generace na generaci, nebylo ji potřeba nijak oživovat. Nicméně v průběhu doby se změnilo prostředí, v němž se folková hudba prezentuje. V uplynulých 10 až 15 letech se zvýšila profesionální úroveň hudebníků a dnes tak na norské folkové scéně působí řada vynikajících začínajících umělců.
Norská folková hudba, vokální i instrumentální, je obvykle doménou sólistů. Instrumentální hudebníci nejčastěji používají housle nebo hardangerské housle, které jsou považovány za norský národní hudební nástroj. Hardangerské housle mají čtyři nebo pět rezonančních strun. Jsou překrásně zdobeny a svou konstrukcí se liší od běžných houslí. Odborníci se různí v názoru, zda se hardangerské housle vyvinuly z běžných houslí nebo ze středověkých strunných nástrojů. Dalšími tradičními nástroji norské folkové hudby jsou židovská harfa (munnharpe), různé flétny, lesní roh (bukkehorn), dřevěný roh (lur) a norská citera (langeleik). Některé z těchto nástrojů mají původ v dávné minulosti. Ačkoliv část norské lidové hudby vznikla v dávné minulosti, velká část repertoáru pochází z 19. století. Hudební repertoár obvykle se dělí na současné druhy tradiční taneční hudby (gammaldans) ovlivněné středoevropskými trendy, jako např. valčíky a různé druhy polky, a starší typy (bygdedans), jako např. springar, gangar a lyarslått (v zahraničí známé pod svými norskými názvy). Tradiční drnkání na handargenské housle spolu s širokou škálou používaných melodií dodává této hudbě velké množství souzvuků tónů. Tento typický rys folkové hudby inspiroval řadu norských skladatelů, včetně známého skladatele Edvarda Griega.
Každý rok se konají dvě národní soutěže. Národní festival folkové taneční hudby je soutěží hudby gammeldans a Národní soutěž tradiční hudby se zaměřuje na starší tradici hudby a zpěvu bygdedans, lidové tance a mistrné ovládání starých folkových hudebních nástrojů. Folkoví hudebníci a jejich příznivci se rovněž setkávají na Festivalu folkové hudby ve Førde, Mezinárodním festivalu folkové hudby v Bø v Telemarku a Festivalu Jørna Hilmeho ve Valdres.
K předním norským folkovým hudebníkům patří hardangerští houslisté Knut Buen, Hallvard T. Bjørgum a Annbjørg Lienová, houslisté Susanne Lundengová a zpěváci Agnes Buen Garnåsová, Kirsten Bråten Bergová, Odd Nordstoga a Øyonn Groven Myhren. K oblíbeným skupinám patří Majorstuen, Kvarts, Tindra, Dvergmål a Utla.