Norsko se těší dynamické esejistické tradici, která se datuje až k dánsko-norskému spisovateli Ludvigu Holbergovi (1984 - 1754).
V období let 1380 – 1814 bylo Norsko součástí politické unie s Dánskem. V té době byla úředním a literárním jazykem dánština. Původem Nor, Ludvig Holberg (1684 – 1754) hrál ústřední roli při vytváření společné dánsko-norské literární tradice. Holbergovy vtipné komedie nejvíce ovlivnily rozvoj dánského dramatu, zatímco jeho vliv v Norsku ve značné míře vycházel z jeho historických spisů a esejů (viz Holberg v oddíle Projekt Runeberg). Norští autoři konce 17. století se považovali za pokračovatele Holbergova odkazu klasického humanismu.
V roce 1814 Norsko uzavřelo unii se Švédskem. Ta přetrvala do roku 1905, kdy bylo Norsko uznáno suverénním státem. V 18. století vznikly dva typy písemné norštiny. Zatímco Bokmål („knižní norština“) byla dánsko-norským hybridem vzniklým úpravou fonetické verze písemné dánštiny tak, aby odrážela norskou výslovnost, Nynorsk („nová norština“) byla vytvořena jako nová lingvistická forma, která vycházela z dialektů západního Norska.
Holbergovy eseje byly ve značné míře zdrojem inspirace pro Aasmunda Olavssona Vinjeho (1818 – 1870), jednoho z prvních autorů, který používal Nynorsk k literárním účelům. Za pomoci nové norštiny Vinje tvořil chytrá, provokativní díla, která se zabývala filozofií, politikou, literaturou i jazykovědou.
V průběhu 19. století se vynořila celá řada talentovaných norských esejistů. V meziválečném období vyjadřovali radikální levicoví autoři své odhodlání i rozhořčení nad politikou a kulturou formou precizně jazykově vybroušených esejů.
V nedávné době norští spisovatelé začali psát formou filozofického eseje. Hans Skjervheim (1926 - ) je předním autorem literatury faktu, který eseje využívá k prezentaci složitých témat otevřeným způsobem, aby o nich bylo možné diskutovat neakademickým jazykem a otestovat jejich vztah k univerzálním lidským problémům.
V norských literárních časopisech lze najít eseje z nejrůznějších oblastí a řada norských autorů vytváří literární eseje vedle svých beletristických nebo populárně naučných děl. Řada autorů zaměřených na populárně naučnou literaturu navíc využívá eseje při psaní pro širší čtenářskou obec. Profesor Trond Berg Eriksen píše eseje a učebnice pro začátečníky z oblasti historie idejí. A dílo Øyeblikkets tyranni (Tyranie okamžiku, 2001) profesora sociální antropologie Thomase Hyllanda Eriksena má formu eseje, aby mohlo vyjádřit svou podstatu jasným a snadno srozumitelným způsobem.