Od doby, kdy se v průběhu 17. století stala samostatným žánrem, prošla literatura pro děti a mládež značným vývojem. Dokonce ani pověsti a pohádky nebyly původně určeny dětem a začaly být považovány za dětskou literaturu až v 18. století.
První čítanka pro děti byla v Norsku vydána v roce 1798. Norský sběratel pověstí Jørgen Moe je autorem díla, které je považováno za první skutečně dětskou knihu, I Brønden og i Kjærnet (Ve studni a v rybníce, 1851), realistické a nesentimentální ztvárnění, které bylo jednoznačně určeno dětem.
Období let 1890 – 1914 je zlatou érou norské dětské literatury, kdy byla vydána řada knih a příběhů pro malé čtenáře. Po druhé světové válce znovu vyvstal zájem o dětské knihy, včetně knih pro mládež. Majíce v živé paměti válečné hrůzy, veřejnost upřednostňovala idylické a nekonfrontační příběhy a věřila, že děti je nutné chránit před hrozbami, které svět skýtal. V 60. a 70. letech minulého století byl tento přístup napadán autory, kteří se domnívali, že je lepší vystavit děti realismu, který je více zaměřen na problémy. Přesto však realisté i stoupenci romantismu vytvářeli díla, která měla děti vzdělávat a vychovávat.
Norský rozhlas hrál v šíření a rozvoji literatury pro děti a mládež klíčovou roli. Díla nejuznávanějších norských autorů dětské literatury: Anne-Cath Vestlyové (1920 - ), Thorbjørn Egnerové (1912 – 1990) a Alfa Prøysena (1914 – 1970) vešla v širší známost až poté, kdy byla čtena v rádiu. Dnes jsou tito autoři stále oblíbení a jejich knihy byly přeloženy do řady jazyků.
Další současní autoři dětské literatury vytvářejí vzdělávací literaturu, která rozvíjí zájem čtenářů o čtení a učení a učí mladé čtenáře přemýšlet nad úlohou lidí ve vesmíru. Nejznámějším ze současných spisovatelů je Jostein Gaarder (1952 - ). Jeho román Sofies verden (Sofiin svět, 1992) byl přeložen do téměř 50 jazyků a prodalo se ho více než 20 milionů výtisků. Sofiin svět je nejenom kniha pro mládež, ale je rovněž využívána jako úvod do základů filozofie. Mezinárodního uznání se rovněž dostalo norským autorům populárně naučné dětské literatury. Eirik Newth (1964 - ) získal několik cen za své knihy pro děti a mládež z různých vědních oborů (viz oddíl Vědecká literatura).
V současnosti panuje přesvědčení, že Norsko vstoupilo do nové zlaté éry dětské literatury. Každý rok je vydáno více než 700 knih pro děti a mládež a stále větší počet děl norských autorů je překládán do různých jazyků. V rámci úsilí zachovat a rozvíjet norskou kulturu a kulturní dědictví Norská kulturní rada spravuje fond k nákupu současné norské beletrie a literatury faktu a rozesílá zhruba 1550 výtisků přibližně 100 děl z oblasti dětské beletrie a 20 dětských populárně naučných titulů do knihoven po celém Norsku.