Dnešní architekti často slučují různé styly a vytvářejí tak propracovaný kombinovaný vzhled staveb. Typickým příkladem tohoto slučování stylů je budova Stranden (1990) od Kari Nissena Brodtkorba. Tato budova stojí na vzdálenějším konci Aker Brygge v Oslu, nábřežního průmyslového areálu, který byl přebudován na obchody, kanceláře a byty. Přiléhající suchý dok dal pozemku trojúhelníkový tvar, ze dvou stran obklopený vodou. Budova samotná připomíná příď lodi. Tento dojem je posílen zakřivenou střechou domu. Černé kovové prvky a neomítnuté cihlové zdi se však spíše podobají anglickým skladištím. Architekt zde vytvořil líbivou budovu, která vyvolává různé asociace.
Dalším příkladem kombinované architektury je knihovna v Tønsbergu (1992) od Ivara Lunde og Mortena Løvsetha. Jedná se o moderní budovu s velkými prosklenými fasádami, které lákají návštěvníky ke vstupu. Stavba však není pouhou skleněnou krabicí, její konstrukce je kombinací různých stylů a vyvolává množství nejrůznějších asociací. Rozsáhlé použití zakřivených forem připomíná kruhový kostel v nedalekých rozvalinách středověkého kláštera.
V roce 1989 malá norská firma Snøhetta zvítězila v historické soutěži o projekt nové Alexandrijské knihovny.
Jednalo se o první případ, kdy norská firma zvítězila ve významné mezinárodní soutěži. Knihovna byla dokončena v roce 2001 a v řadě mezinárodních architektonických periodik je velebena jako významná památka. Firma Snøhetta později upevnila své globální postavení vítězstvím v soutěži o návrh nové opery v Oslu a Turnerova centra v Margate v Anglii.
Průlom firmy Snøhetta v 90. letech minulého století byl součástí širšího fenoménu, kdy si svět začal všímat norských architektů. Přední mezinárodní časopisy vydávaly speciální edice zaměřené na současnou norskou architekturu. Kjell Lund a Nils Slaatto byli jmenováni čestnými členy Amerického institutu architektů, Nielsi Torpemu se dostalo mezinárodního uznání za jeho pokrokový projekt ústředí Skandinávských aerolinií (SAS) ve Stockholmu a Sverre Fehn získal Pritzkerovu cenu za architekturu a zařadil se tak k nejvýznamnějším architektům své doby.
Vydání japonského periodika Architektura a urbanismus z prosince roku 2004 je zaměřeno na norskou architekturu a nese název „Norsko: Fehn a jeho novodobý odkaz“.