Malíř Edvard Munch

Edvard Munch: The Scream 1910 (?), mixed-media technique on unprimed cardboard, 83.5 x 66 cm. 
Foto: ©Munch-museet/Munch-Ellingsen-Gruppen/BONO.Edvard Munch: The Scream 1910 (?), mixed-media technique on unprimed cardboard, 83.5 x 66 cm. Foto: ©Munch-museet/Munch-Ellingsen-Gruppen/BONO

Poslední aktualizace: 08.10.2009 // Norský malíř Edvard Munch byl průkopníkem expresionistického hnutí.

Munch se narodil 12. prosince 1863 ve městě Løten v kraji Hedmark. Brzká úmrtí jeho matky a nejstarší sestry, jeho vlastní náchylnost k nemocem a inklinace otce k náboženství na něj trvale zapůsobily a daly vzniknout pocitu neklidné sebeanalýzy, která charakterizuje jeho umění.

Det syke barn („Nemocné dítě“)
Sotva dvacetiletý Munch vytvořil své první vyzrálé dílo Morgen („Ráno“), které znázorňuje částečně oděnou mladou dívku na kraji postele. Je to mistrovská naturalistická studie atmosféry a světla.

Obrazem Nemocné dítě (1885-86 a později často opakován) vznikl nový malířský styl zbavený naturalistických omezení, na němž je s bolestí znovu prožitá vzpomínka z dětství vyjádřena s neobvyklou jednoduchostí a tvrdostí.

Skrik („Výkřik“) – průlomové expresionistické dílo
Munchovo průlomové expresionistické dílo Výkřik bylo vytvořeno v roce 1893. Malba je stále uznávaná jako silné původní znázornění existenčního strachu. Je to jeden z nejvíce používaných motivů na světě, jehož reprodukce se objevila na nespočtu hrníčků, podložek pod myš, obalů na knihy a triček.

Postupně následovaly malby Vampyr („Vampýr“), Madonna („Madona“), Stemmen („Hlas“), Aske („Popel“) a Livets dans („Tanec života“), jakož i významná kompozice Kvinnen i tre stadier („Vlys života“) (1894), která bývá často považována za shrnutí Munchovy charakteristické rozpolcenosti vůči ženám.

Grafická díla
V roce 1894 začal Munch pracovat s grafickými médii, nejdříve s lepty a litografií, a o několik let později s dřevořezbou, kterou zásadně změnil. Tisky jako Nemocné dítě, Kyss („Polibek“) a Madona  nyní patří k jedněm z nejuznávanějších moderních grafických děl. Munchova grafická produkce dohromady činí více než 700 děl včetně asi 200 letpů a 140 dřevořezeb; zbytek tvoří litografie. Námět jeho grafických děl se velmi podobá námětu jeho maleb.

Nástěnné malby Univerzity v Oslo
Munchova díla z prvního desetiletí dvacátého století svědčí o tom, že se nervově zhroutil. Jeho stav vyústil v šestimesíční pobyt na klinice v dánské Kodani v letech 1908-09. Poté, co opustil kliniku, se vrátil do Norska a usadil se ve městě Kragerø. S opětovným zápalem se pustil do významné zakázky – výzdoby auly (sálu) Univerzity v Oslo, kterou získal navzdory značnému odporu proti jeho účasti na výběrovém řízení. Sál byl slavnostně otevřen v roce 1916 a nástěnné malby byly brzy uznány za hlavní dílo norských monumentálních maleb.

Edvard Munch zemřel 23. ledna 1944.

Sbírky
Největší sbírku Munchových děl v současnosti vlastní Munchovo muzeum v Oslo. Národní galerie v Oslo vlastní několik hlavních děl a velkou sbírku grafických tisků. Muzeum umění v Bergenu vlastní několik maleb a asi 100 grafických tisků.

Munchova díla jsou zastoupena rovněž v dalších důležitých severských muzeích a v celé řadě německých a švýcarských sbírek.

Krádež maleb
V únoru 1994 byla ukradena verze obrazu Výkřik umístěného v Národní galerii, která se zhruba o tři měsíce později opět objevila. V srpnu 2004 byly z Munchova muzea při loupežném přepadení ukradeny verze obrazů Výkřik a Madona. Obrazy byly nalezeny o dva roky později.


Zdroj: Tento článek představuje zkrácenou a revidovanou verzi článku o Edvardu Munchovi v norštině na stránce www.snl.no.   |   Sdílet v síti   |   print