Hospodářský význam Norska je však vyšší, než by mohl naznačovat počet jeho obyvatel. Podle statistik WTO bylo Norsko v roce 2004 28. největším světovým vývozcem zboží a 37. největším dovozcem.
Zahraniční obchod představuje cca 37 % norského HDP. V určitých sektorech si Norsko udržuje vysoký podíl na trhu. V současnosti patří k pětici největších světových vývozců plodů moře, ropy a přepravních služeb a má vysoký podíl na trhu s lehkými kovy a přepravním zařízením, jakož i na řadě trhů s námořními službami, jako např. zařazování plavidel do tříd, poradenství a námořní pojištění.
Skladba norského zahraničního obchodu se liší od jiných průmyslových zemí. Podle statistik OECD tvoří průmyslové výrobky 85 % celkového vývozu zboží členských zemí OECD, zatímco v Norsku je toto procento 28 %. Norskou pověst dodavatele surovin je nicméně nutno chápat ve světle skutečnosti, že hlavní segmenty surovinového průmyslu země jsou vysoce informačně a technologicky vyspělé, i když se koncové produkty nepovažují za uměle vytvořené průmyslové zboží. Dobrým příkladem je těžní průmysl, kde se technologie a know-how samy o sobě stávají stále významnější oblastí podnikání a vývoz tohoto zboží a služeb dosáhl značného objemu.
Přestože absolutní objem vývozu tradičního zboží rostl po celá 90. léta minulého století, jejich podíl na celkovém exportu klesl z 36 % v roce 1991 na 31 % v roce 2001. Tento podíl samozřejmě významně ovlivňuje kolísání ceny ropy.
Norský vývoz služeb se v nedávných letech značně zvýšil, na cca 176 miliard norských korun v roce 2004. Sektor přepravy představuje přibližně polovinu příjmů z vývozu služeb. Z dalších typů služeb došlo v uplynulém desetiletí k nejvýraznějšímu navýšení u komerčních a finančních služeb. Služby související s těžbou ropy a plynu rovněž významně vzrostly. Růst příjmů z vývozu ropy a plynu má za následek snížení podílu příjmů z vývozu služeb, z cca 28 % v roce 1991 na cca 24 % v roce 2004. Služby přestavují rostoucí podíl světového obchodu. Opačný trend, který Norsko zažívá, je zapříčiněn skutečností, že vývoz norské ropy roste rychleji, než vývoz norských služeb.
Ze zeměpisného hlediska se norský vývoz zaměřuje na rozvinuté trhy v Evropě, Severní Americe a Asii.