Norsko je vysoce rozvinutou průmyslovou zemí s otevřenou ekonomikou zaměřenou na vývoz. Považuje se za jednu z nejbohatších zemí světa a patří jí rovněž jedno z čelních míst v žebříčcích životní úrovně, délky života, celkového zdraví obyvatel a úrovně bydlení.
Vysoká úroveň materiálního bohatství částečně vyplývá z hojnosti přírodních zdrojů a částečně ze zapojení Norska do industrializace západní Evropy v důsledku blízkosti hlavních trhů. Norsko aktivně provádí restrukturalizaci nutnou k dosažení ekonomického růstu. Rozsáhlé obchodování a styky s jinými zeměmi vytvořily základ norského průmyslu, na němž lze budovat moderní ekonomiku. Na podpoře růstu se rovněž podílejí vysoké investice do výrobních zařízení, zdokonalené a rozšířené vzdělávání a technické a organizační znalosti v oblasti průmyslu i veřejné správy.
Dvacáté století představovalo v Norsku období nepřetržitého dynamického ekonomického růstu. Od 70. let 20. st. hraje v norském hospodářství dominantní roli podmořská těžba ropy. Pouze 21 % země tvoří využitelná půda (3 % zemědělsky obdělávatelná půda a 18 % hospodářské lesy). Norsko není členem Evropské unie (EU), jako signatář Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP) uzavřené mezi zeměmi EU a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) je však zapojeno do společného trhu EU.