V minulosti většina Norů živořila na malých farmách, které jim zajišťovaly nejnutnější obživu, a přilepšovali si řadou jiných činností - těžbou dřeva, lovem nebo rybařením. Drsné podnebí a hornatá krajina této země vedly k tomu, že přežití rodiny často záviselo na pružnosti a vynalézavosti.
Využívání přírodních zdrojů
Základem norského hospodářství byly a jsou jeho značné zdroje surovin. Norská tradice významného vývozce dřeva, ryb, nerostů a jiného zboží trvá již od středověku. Kolem roku 1900 došlo ke zkrocení četných vodopádů a vznikl tak potenciál pro rozvoj energeticky náročných činností, jako např. metalurgický, chemický a papírenský průmysl.
Klíčovou roli v norském hospodářství hraje moře. Přeprava surovin položila základy, které Norsku umožnily stát se vůdčím přepravcem zboží. Tradice přepravce následně vytvořila rámec k současným námořním aktivitám této země – těžbě ropy a plynu, výrobě lodního vybavení a využívání plodů moře. V nedávné době se nejrychleji rostoucím průmyslem v zemi stala turistika.
Vědomostní společnost
Během pouhých několika desetiletí se Norsko přeměnilo z ekonomiky založené na přírodním bohatství ve vědomostní společnost. Norské firmy pracují na vývoji úsporných, ekologicky šetrných a technologicky vyspělých řešení, která zvýší produktivitu průmyslu a zlepší účinnost. Podpora výzkumu a vývoje a společné podniky se zahraničními firmami vedly k vytvoření nových oblastí odbornosti, včetně softwaru a komunikačních technologií, vesmírného průmyslu, strojírenství a biotechnologií.
Zahraniční obchod
Norsko vyváží 40 % vyrobeného zboží a služeb a dováží pouze třetinu HDP země. Klíčovými trhy jsou severské země a Evropa, některé produkty jsou však s úspěchem prodávány po celém světě, např. ropa, plyn, nerosty a plody moře. Norsko není členem Evropské unie (EU), nicméně jeho členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) mu zaručuje plný přístup na společný trh EU. Vývoz do EU v současnosti představuje tři čtvrtiny zahraničního obchodu Norska.