Podíl žen mezi norskými pracujícími nebyl ještě nikdy tak vysoký jako dnes – globálně řečeno, norské ženy se umisťují na vrcholu žebříčku. Podle údajů z roku 2004 pracuje 75 % všech žen ve věku 25 – 66 let, přičemž pracujících mužů je 82 %. Podíl pracujících žen s malými dětmi je rovněž velmi vysoký. Sedmdesát dva procent žen s dětmi mladšími tří let je v zaměstnaneckém poměru, u žen s dětmi ve věku 3 - 6 let tento podíl činí 82 %.
Norská politika v oblasti rodiny a rovnosti pohlaví má za cíl umožnit ženám i mužům zapojit se stejnou měrou do rodinného i pracovního života. V této souvislosti jsou velmi důležité programy veřejně financovaných předškolních zařízení a rodičovské dovolené (včetně otcovské kvóty) v trvání 53 týdnů (rodič pobírá 80 % platu) nebo 43 týdnů (rodič pobírá 100 % platu). Navíc existují programy umožňující pohyblivou pracovní dobu.
Počet mužů a žen studujících vysokou školu je dnes přibližně stejný. Co se týče zaměření, většina lidí stále volí tradiční specializace. Ženy se zpravidla rozhodují pro pedagogické a pečovatelské vzdělání, zatímco muži upřednostňují oblast vědy a technologií. Tři z pěti studentů univerzit a vysokých škol jsou ženy.
Čtyřicet tři procent žen ve věku 16 – 74 let pracuje na částečný úvazek, u mužů je to pouze 13 %. Ženy v průměru odpracují 30,6 hodin placeného zaměstnání týdně, zatímco muži 37,2 hodin (2004). Rozdíl mezi platy norských mužů a žen činí 15 %. Tento rozdíl však odráží skutečnost, že muži a ženy pracují v odlišných oborech a oblastech a že ženy častěji pracují na částečný úvazek.
Ženy představují 68 % všech zaměstnanců ve veřejném sektoru. Větší část z tohoto počtu představují místa na obecních úřadech, kde 78 % zaměstnanců tvoří ženy. Ženy rovněž tvoří většinu zaměstnanců ve státním sektoru – 57 %. V soukromém sektoru značně převažují muži (2004).
Ženy dominují v profesích předškolních vychovatelů, zdravotních sester a jiných pečovatelských profesích, jakož i v profesi uklízeče – v těchto oblastech představují 90 % zaměstnanců. Přestože inženýrství nadále zůstává doménou mužů, 34 % lékařů a 26 % právníků jsou nyní ženy.
V roce 2003 se Norsko stalo první zemí na světě, která přijala zákon požadující vyvážené zastoupení mužů a žen ve správních radách firem. Tento zákon se vztahuje na státní podniky i na veřejně obchodovatelné společnosti s ručením omezeným působící v soukromém sektoru a vstoupil v platnost 1. 1. 2004 pro státní podniky a 1. 1. 2006 pro soukromé firmy. Již několik let překračuje procento žen ve správních radách státních podniků 40 %, u veřejně obchodovatelných firem s ručením omezeným je však značně nižší – pouze 18 % (2006). Více informací o vyváženém zastoupení mužů a žen ve správních radách firem naleznete na webových stránkách norského ministerstva pro otázky dětí a rovnoprávnosti.
Obecný nedostatek žen ve vrcholných manažerských funkcích v soukromém, státním i obecním sektoru je i nadále věcí národního zájmu. V roce 2005 činil podíl žen v těchto funkcích 22 %, 23 % a 23 %. Ženy představují pouze 27 % manažerů střední úrovně v soukromých firmách (2005). Obdobné údaje pro veřejný sektor nejsou k dispozici.