V roce 1999 vláda vytvořila fond výzkumu a inovace, který má zajišťovat stabilnější dlouhodobé financování norského výzkumu z veřejných prostředků. Fond získal finančních prostředky prodejem státem vlastněných akcií a v roce 2005 disponoval přibližně 36 miliardami norských korun. Zisky z investic jsou určeny k financování hlavních priorit (internacionalizace, základního výzkumu a inovací plynoucích z výzkumné činnosti) a dlouhodobých aspektů tematických priorit (viz níže). Prostředky z fondu budou rovněž použity k financování nových opatření s cílem zlepšit kvalitu norského výzkumu.
Energie a životní prostředí
Norsko dosahuje značných příjmů a udržuje si silné mezinárodní postavení v oblasti těžby ropy a plynu a výroby elektřiny z vodních elektráren. Norsko je třetím největším vývozcem ropy na světě a ropný průmysl je hlavním zdrojem příjmů státu. Norské know-how v oblasti hydroelektráren patří ke světové špičce. Norsko si rovněž udržuje vůdčí pozici v produkci energie spalováním plynu se zpětným zachycováním CO2, využití vodíku jako nosiče energie a v určitých oblastech i produkce energie z obnovitelných zdrojů. Norsko má špičkové ústavy zaměřené na výzkum životního prostředí. Je proto oblíbenou hostitelskou zemí v oblasti výzkumu energie a životního prostředí. Norské výzkumné činnosti zaměřené na energii zohledňují nutnost výroby energie, včetně těžby ropy, i potřebu ochrany životního prostředí. Jinými slovy, je snaha zvyšovat tvorbu přidané hodnoty ze stávajících zdrojů energie a vytvářet poznatky k vývoji nových a ekologicky šetrných zdrojů energie, včetně metod a technologií zvyšujících energetickou účinnost. K významným oblastem patří těžba ropy, výzkum klimatu, vývoj udržitelných energetických systémů a využití energie z plynu se zachycováním vzniklého CO2 a vodíku jako nosiče energie. Rovněž je potřeba rozšiřovat poznatky o trzích s energiemi, strategiích ochrany klimatu a jiných sociálních faktorech, které ovlivňují rozvoj a využívání energie. Tyto snahy využívají poznatky z výzkumu informačních a komunikačních technologií a nanotechnologií.
Potraviny
Norsko je jedním z největších vývozců plodů moře na světě. Potravinářský průmysl je co do počtu zaměstnanců největším průmyslovým odvětvím v zemi. Produkce, distribuce a prodej potravin, včetně maloobchodního, hotelového a restauračního sektoru, představuje klíčovou součást norského komerčního sektoru. K realizaci úplného potenciálu produkce potravin je však potřeba získávat nové multioborové poznatky. Ústředním faktorem vývoje současného chovu ryb byl výzkum; výzkumná činnost proto bude nutná k zajištění pokračujícího využívání těchto zdrojů i v budoucnosti. V zemědělství Norsko disponuje výhodami, které dosud nejsou optimálně využity, např. výzkumem chovu zvířat a státních registrů zdraví zvířat. Mezi produkcí potravin pocházejících z moře a z pevniny existuje velký potenciál vzájemné spolupráce, který dosud není využit. Integrovaný přístup k potravinářskému výzkumu umožní dosáhnout spolupráce v oblasti chovu ryb, zemědělství a potravinářství. Kromě výzkumu produkce potravin bude předmětem dalšího zkoumání zdokonalování, prodej a vývoz potravin, bezpečnost potravin, informační a komunikační technologie a nanotechnologie, obchodní strategie a mezinárodní rámcové podmínky produkce potravin.
Moře
V této oblasti Norsko disponuje značnými výhodami co se týče zeměpisné polohy, tradic a vědeckých institucí. V norských pobřežních a mořských oblastech se nalézají vysoce ceněné přírodní hodnoty, které skýtají příležitosti ke značným ziskům. K zajištění udržitelného hospodaření s mořskými zdroji je nutné rozšiřovat znalosti mořských ekosystémů a zásahů, které tyto ekosystémy snesou. Kromě těžby ropy a plynu, rybolovu a chovu ryb si Norsko udržuje silné postavení v námořním průmyslu – toto odvětví představuje téměř polovinu norského vývozu služeb. Námořní průmysl je založen na znalostech a bude vyžadovat zvýšené výzkumné úsilí v různých oblastech, od základní vědy o materiálech po pokročilá informační a komunikační řešení. Výzkum zaměřený na moře se bude zabývat využíváním, dozorem, řízením a zkoumáním zdrojů a možností využití, včetně výzkumu klimatu a námořního sektoru. Zaměření výzkumu na moře bude obecně důležité pro všechny severské země a zejména pro Špicberky, které se stávají stále významnější výzkumnou lokalitou.
Zdraví
Norsko disponuje strukturními výhodami i silnými výzkumnými ústavy zaměřenými na oblast zdraví a lékařství. Kvalitní registry zdravotního stavu a rozsáhlé studie o zdravotním stavu populace učinily z Norska vedoucí zemi v oblasti výzkumu zdravotního stavu populace a analýzy rizik. Norsko disponuje špičkovými ústavy lékařských technologií, neurobiologie, výzkumu rakoviny a preventivního lékařství. Jeho dobře rozvinuté veřejné zdravotnické služby činí z Norska oblíbenou zemi k provádění klinického výzkumu. Schopnost provádět klinický výzkum je klíčovou podmínkou kvalitní léčby založené na získaných poznatcích. Kvalitní a účinné zdravotnické služby rovněž vyžadují výzkum v oblasti ekonomiky a organizace zdravotnictví. Norsko se podílí i na globálním lékařském a zdravotnickém výzkumu, se zvláštním důrazem na nemoci postihující rozvojové země. Aktivity v této oblasti budou v budoucnosti významně posíleny. Zdravotnický výzkum se rovněž zaměří na získávání poznatků o zdraví menšinových skupin obyvatel.