Mezinárodní spolupráce je významnou součástí výzkumných činností. Jako jedna z nejbohatších zemí světa je Norsko povinno vytvářet nové poznatky a přispívat k mezinárodní výzkumné činnosti. Norsko je však zároveň malou zemí a je tak nuceno vycházet z výzkumu jiných zemí. V současnosti je téměř 10 % norských výdajů na výzkum vyčleněno na mezinárodní výzkumnou spolupráci.
Mezinárodní výzkumná spolupráce probíhá prostřednictvím organizovaných vědeckých programů a sítí i neformálních kontaktů mezi vědci. Spolupráce na individuální úrovni se z velké části zaměřuje na partnery v USA. Severské země spolu rovněž přirozeně spolupracují, zejména ve výzkumu zaměřeném na průmyslové využití. V uplynulých 20 – 30 letech se Norsko podílelo na řadě mezinárodních projektů spolupráce v Evropě. Byla posílena bilaterální výzkumná spolupráce na úrovni institucí. Byly uzavřeny dohody o spolupráci s USA, Jihoafrickou republikou a Japonskem, mimo jiné, a jsou připravovány dohody s Indií, Čínou a Francií.
Dnes probíhá velká část norské mezinárodní výzkumné spolupráce v rámci Rámcového programu rozvoje výzkumu a technologií Evropské unie. Norsko se účastní projektů v Rámcovém programu EU od roku 1987 a jako plný člen od roku 1994. Jedná se o nejrozsáhlejší mezinárodní výzkumný program, kterého se Norsko účastní. Norský příspěvek tvoří přibližně tři čtvrtiny celkových norských finančních příspěvků do programů probíhajících v rámci Smlouvy o EHP. Další rozvoj a posílení norské účasti v těchto programech má širokou politickou podporu. Dosud se norské výzkumné činnosti zaměřují zejména na oblast energetiky a životního prostředí, dopravy, veřejného zdraví a lékařství a na výzkum moře.
Klíčové mezinárodní programy, kterých se Norsko účastní:
- Rámcový program rozvoje výzkumu a technologií EU
- EUREKA: Panevropská síť průmyslového výzkumu a vývoje zaměřeného na tržní využití
- COST: Evropská spolupráce v oblasti vědeckého a technického výzkumu
- ESA: Evropská vesmírná agentura
- CERN: Evropská organizace pro jaderný výzkum
- ESRF: Evropské zařízení k produkci synchrotonového záření
- EMBL: Evropská laboratoř molekulární biologie
- EISCAT: Evropské zařízení ke studiu nekoherentního rozptylu
- IARC: Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (Světové zdravotnické organizace)
Dálný sever
Norsko je schopno nabídnout výzkumná zařízení atraktivní pro vědce ze zahraničí, např. ve svých vyspělých výzkumných ústavech životního prostředí a mořské biologie. Norsko rovněž disponuje silnou tradicí a přírodními výhodami k výzkumu v polárních oblastech.
Souostroví Špicberky, které je součástí Norska, je jednou z nejpřístupnějších polárních oblastí na světě. Špicberky jsou v mnoha směrech atraktivní výzkumnou oblastí. Studie prováděné v arktických oblastech mohou pomoci zodpovědět otázky související se změnami klimatu a fungováním skleníkového efektu. Přibližně 95 % všech atmosférických měření prováděných na Špicberkách není ovlivněno lokálním znečištěním. Na Špicberkách lze nalézt největší počet rostlin a živočichů v celé polární oblasti. Špicberky se nacházejí poblíž magnetického severního pólu, díky němuž se dobře hodí ke geofyzikálním a atmosférickým studiím; z tohoto souostroví jsou rovněž „viditelné“ všechny satelity na polárních orbitách. Na souostroví jsou zastoupena všechna geologická období. Vedle Norska v současnosti provádí výzkum na Špicberkách vědecké ústavy z cca 20 různých zemí.
Mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu moře posílí nová mořská laboratoř v Novém Ålesundu na Špicberkách, která funguje od svého otevření 1. 6. 2005.