Norský hudební svět je ovlivňován řadou veřejných institucí. Ministerstvo kultury a církevních záležitostí nese celkovou odpovědnost, klíčovou roli však hrají i ministerstvo školství a výzkumu, ministerstvo zahraničí a Norská umělecká rada. Ministerstvo obchodu a průmyslu spolu s organizací Innovation Norway významným způsobem propagují norský hudební průmysl v zahraničí.
V Norsku působí pouze jedna státní hudební instituce – Norský koncertní institut založený roku 1968, který obecně zajišťuje živou hudbu pro veřejnost. Koncertní institut každý rok organizuje více než 9 000 akcí po celé zemi pro celkem 1,2 milionu obyvatel. Většina z těchto akcí se koná ve školách a centrech denní péče, avšak z tohoto počtu je více než 300 běžných koncertů všech hudebních žánrů. Koncertní institut má rovněž rozsáhlý mezinárodní koncertní program.
V Norsku působí různé celostátní instituce, které získávají většinu prostředků od státu, včetně filharmonického orchestru v Oslu, filharmonického orchestru v Bergenu, Norské národní opery, Norského národního baletu, Norského tanečního institutu a organizací Den norske jazzscene a Den norske folkenmusikkscena.
Krajské úřady z velké části zajišťují financování symfonických orchestrů v Trondheimu, Stavangeru, Kristiansandu a Tromsø i významných festivalů, jako např. Mezinárodní festival v Bergenu, Festival severního Norska, Festival sv. Olafa v Trondheimu, Mezinárodní jazzový festival v Molde, festival Elverum, festival Ultima a Festival folkové hudby ve Førde. Všechny tyto organizace a akce rovněž dostávají vládní granty.
Tři nejsevernější norské okresy, velké svou rozlohou, avšak jen řídce osídlené, profitují z regionálního hudebního programu, na jehož základě jsou oficiální regionální hudebníci zaměstnáni v trvalém pracovním poměru. Jazzové centrum severního Norska má rovněž vlastní putovní plán Festivalu severního Norska. Provozní náklady hradí státní a regionální úřady. Státní podporu rovněž získávají některé místní operní a baletní soubory v tomto regionu.
Norská rada umění financuje různé festivaly, koncerty, turné, dopravu a podpůrné festivalové služby, hudební organizace, archivy i činnosti a akce pro mládež.
Většina norských umělců jsou členy Norské unie hudebníků, která sdružuje hudebníky, včetně varhaníků a učitelů hudby, nebo sdružení Gramart, které sdružuje norské umělce, kteří vydávají své hudební nahrávky.
Norští skladatelé jsou sdruženi ve dvou uniích: Norská společnost skladatelů, která sdružuje skladatele současné vážné hudby, a NOPA sdružující skladatele populární hudby a textaře.
V Norsku existují čtyři organizace zajišťující hudební autorská práva: TONO, pečující o práva skladatelů, textařů a hudebních vydavatelů, NCB, která pracuje jménem stejného sdružení v oblasti práv k mechanickým nosičům, tj. audio nahrávkám, filmům, videu apod., GRAMO, která pečuje o nahrávací práva norských hudebníků a umělců, KOPINOR, která se zabývá právy na kopírování děl chráněných autorským právem, a NORWACO, která v Norsku spravuje práva ke kabelovému vysílání.
Norské hudební akce se konají na různých místech, od velkých sálů, jako např. koncertní hala v Oslu, Griegeho hala v Bergenu, Olavshallen v Trondheimu, koncertní hala ve Stavangeru a hala Oslo Spektrum, po kostely a malé kluby. Řada míst je sdružena do sítě norských kulturních středisek - Norsk KulturhusNettverk.
Kromě veřejně financovaných hudebních akcí v zemi působí řada soukromých agentů, manažerů a zprostředkovatelských agentur. Jejich seznam je k dispozici na webových stránkách Norského hudebního informačního centra.
Norská komunita amatérských hudebníků je sdružena v různých organizacích. Řada z nich je členy Rady norských hudebních organizací, jejími členy však nejsou dvě největší organizace – Norská federace kapel a Norské sdružení pěveckých sborů.
Národní knihovna norské hudební sbírky se nachází v Oslu a Mo i Raně. Sbírka, která se nachází v Oslu, sestává z publikované hudby, nahrávek a knih a je přístupná veřejnosti. Oddělení v Mo i Raně je odpovědné za dokumentaci a konzervaci všeho, na co se vztahuje norský program zákonné úschovy. Ve veřejné knihovně v Bergenu lze nalézt důležitou výzkumnou sbírku – Griegeho archivy.
Mimo výše uvedené knihovny existuje v Norsku řada hudebních archivů. Většina z nich je zaměřena na konkrétní žánr. Patří k nim Archivy norského jazzu, které ve spolupráci s Norskou národní knihovnou vytvořily Norskou jazzovou základnu, archivy norských folkových a populárních písní, archivy norské folkové hudby a speciální knihovna Sámů v Karasjoku. Hudební knihovny lze nalézt ve většině velkoměst.
Propagaci norské hudby a norské hudební scény doma i v zahraničí zajišťuje Norské hudební informační centrum, které je financováno ministerstvem kultury a církevních záležitostí. Podobnou funkci plní komerční organizace Music Export Norway, která je spolufinancována prostřednictvím organizace Innovation Norway.