V Norsku lze studovat hudbu na všech úrovních, od ještě nenarozených dětí až po doktorandské a muzikologické studium. K norským muzikologům mezinárodního věhlasu patří Finn Benestad a Dag Schelderup-Ebbe, kteří svůj výzkum zaměřují na Griegeho, a Harald Herresthal, který zkoumá norskou hudbu 19. století. Ústředními místy hudebního výzkumu jsou univerzity v Oslu, Bergenu a Trondheimu a Norská akademie hudby v Oslu.
Vrcholem studijní nabídky je vysokoškolské studium hudby nabízené vysokými školami a univerzitami. Nejvyšší titul v Norsku uděluje Norská akademie hudby v Oslu. Vysoké školy a univerzity v Bergenu, Trondheimu, Stavangeru, Kristiansandu a Tromsø mají vlastní hudební katedry. Úplný seznam studijních programů zaměřených na hudbu lze nalézt v adresáři Norského hudebního informačního centra.
Každý norský okres musí povinně nabízet hudební studijní obor minimálně na jedné vyšší střední škole. Úplný seznam vyšších středních škol, které nabízejí hudební studijní obory, lze nalézt v norském školním informačním systému Pedlex. Jednoleté studium hudby rovněž nabízí řada lidových škol. Úplný seznam norských lidových škol lze získat v ústředí lidových škol.
Hudební institut Barrata Dueho v Oslu je jedinou školou v zemi, která nabízí speciální program pro mládež s mimořádným hudebním nadáním. Tato škola učí děti od předškolního věku po úroveň konzervatoře a její orchestr si získal široký ohlas.
Od roku 1998 norské zákony vyžadují, aby všechny obce nabízely dětem uměleckou výchovu. Tato povinnost vedla k vytvoření sítě mimoškolních kulturních zařízení, která nabízejí výuku hudby, tance, divadla, kreslení, malování apod. Norská rada uměleckých škol poskytuje norským obcím pomoc se zajišťováním této výuky a je ve spojení s řadou uměleckých škol.
Hudbě se mohou učit i ti nejmenší Norové. V Norsku existuje řada center denní péče, která se specializují na hudební výchovu, a Norské sdružení hudební výchovy v ranném dětství pořádá kurzy pro těhotné ženy a rodiče s malými dětmi.