I přes polohu Norska daleko na severu je jeho pevninské podnebí překvapivě mírné.
Norsko je nejsevernější zemí světa obklopenou nezamrzlým mořem. Zásluhu na tom mají pasáty vanoucí přes Atlantik z americké pevniny a teplé proudy tekoucí severně od rovníku směrem k Norskému moři, kde roh norského pobřeží a otevřená cesta k Arktickému oceánu pomáhají nasměrovat teplý vzduch a proudy do severnějších šířek.
Norské podnebí je velmi proměnlivé a z roku na rok se mění, zejména v nejsevernějších částech země, které se nacházejí na okraji globálního mírného pásma. Nejnižší zaznamenaná teplota je – 51 °C v Kárášjohka-Karasjoku v severním Norsku. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8 °C podél západního pobřeží k teplotám pod bodem mrazu v horách. Nejchladnějšími měsíci roku jsou leden a únor a nejteplejším obdobím ve vnitrozemí je polovina července. V pobřežních a horských oblastech začíná nejteplejší období o něco později.
Norské podnebí se liší od zbytku Skandinávie. Vysoká pohoří rozdělující pevninské Norsko chrání rozsáhlé oblasti vnitrozemí východního Norska před srážkami a zajišťují tak této oblasti podobné podnebí jako v kontinentální Evropě, které by zde vzhledem k blízkosti pobřeží nikdo nečekal. Některé z těchto oblastí východně od hor vykazují roční srážky pod 300 mm.
Většina srážek pocházejících z moře spadne podél západního pobřeží země – v některých oblastech dosahují maximální roční srážky i 3 000 mm.
Nejvýznamnější zemědělské oblasti vykazují roční srážky mezi 500 – 1 000 mm, z nichž většina spadne v červenci a srpnu. Ve vnitrozemí prší přibližně 100 dnů v roce, na pobřeží 150 – 200 dnů v roce. Síla a směr větru se v Norsku značně mění v důsledku rychle se pohybujících tlakových front. Větry vanoucí podél pobřeží a v horách mají často značnou sílu.