Žádosti o adopce dětí řeší pět regionálních kanceláří Ředitelství pro záležitosti dětí, mladistvých a rodiny. Kanceláře se zabývají adopcí dětí v Norsku (národní adopce) i žádostmi o předběžný souhlas k adopci dětí ze zahraničí (adopce mezi státy).
Místní úřady pomáhají úřadům pro adopce získat nezbytné informace přezkoumáváním způsobilosti žadatelů a předkládáním doporučení k žádostem o adopci.
V Norsku v současnosti působí tři organizace, které jsou oprávněny vyřizovat adopce mezi státy. Jedná se o organizace Adopsjonsforum, Verdens Barn (Děti světa – Norsko) a InorAdopt.
Ředitelství pro záležitosti dětí, mladistvých a rodiny je národním adopčním úřadem, který je zakotven v Haagské úmluvě o ochraně dětí a spolupráci při adopci mezi státy ze dne 29. 5. 1993. Ředitelství sleduje činnosti různých organizací spojených s procesem adopce. Ředitelství rovněž řeší odvolání podaná v souvislosti s rozhodnutími regionálních kanceláří.
Ministerstvo pro otázky dětí a rovnoprávnosti je nadřazeným odpovědným orgánem ve všech záležitostech týkajících se adopce. Adopce se řídí ustanoveními zákona č. 8 ze dne 28. 2. 1986 o adopci a souvisejícími vyhláškami a oběžníky.
Při adopci získává adoptované dítě stejné právní postavení, jako by bylo biologickým dítětem adoptivních rodičů. Současně práva a povinnosti biologických rodičů týkající se rodičovské odpovědnosti přecházejí na adoptivní rodiče a zaniká právní vztah dítěte k jeho biologickým rodičům a jejich rodinám.
Dnes je nejběžnější adopce dětí ze zahraničí. Většina národních adopcí se týká adopce nevlastních dětí. Viz odkaz se statistikami.
Základní princip zákona o adopci a mezinárodních úmluv, které Norsko ratifikovalo, stanovuje, že adopce se povoluje pouze pokud je v nejlepším zájmu dítěte. Dále je nutné, aby žadatel o adopci dítě vychovával nebo si přál dítě vychovávat, nebo aby existoval další zvláštní důvod k adopci.
Děti, které dovršily 12 let věku, nelze adoptovat bez jejich souhlasu. Osobu mladší 18 let věku nelze adoptovat bez souhlasu osoby nebo osob s rodičovskou odpovědností. Rodič bez rodičovské odpovědnosti musí dostat příležitost, je-li to možné, vyjádřit svůj názor předtím, než bude o adopci rozhodnuto. Dítě nemohou adoptovat osoby mladší 25 let. Zákon o adopci stanovuje, že dítě mohou společně adoptovat pouze osoby ve svazku manželském.
Jeden z manželů může se souhlasem druhého z manželů adoptovat jeho/její dítě. V registrovaném partnerství může partner adoptovat dítě druhého partnera s jeho / jejím souhlasem, pokud se ovšem nejedná o adoptované dítě z cizí země, která takovou adopci neumožňuje.
Aby byli žadatelé shledáni způsobilými k adopci, je nutné splnit určité požadavky týkající se trvání manželství nebo registrovaného partnerství, věku, zdravotního stavu, finanční situace a bezúhonnosti žadatelů.