- V roce 2003 představovaly celkové norské výdaje na výzkum a vývoj 1,75 % hrubého domácího produktu (HDP). Průměr zemí OECD byl 2,24 %.
- Relativně vysoké procento výzkumu je financováno z veřejných prostředků. V roce 2003 to bylo 42 %, zatímco průměr zemí OECD činil 30 %.
- V roce 2002 Norsko vynaložilo 0,14 % HDP na výzkumnou spolupráci s jinými zeměmi.
- V roce 2003 bylo v norském výzkumném sektoru zaměstnáno celkem 51 000 osob. V uplynulých letech prudce stoupl počet osob podílejících se na výzkumu a vývoji v průmyslovém sektoru. Od roku 1970 se počet osob věnujících se výzkumu a vývoji ve srovnání s celkovým počtem pracovníků více než zdvojnásobil.
- V roce 2003 bylo do výzkumných činností zapojeno celkem 29 % žen. V roce 2005 bylo mezi osobami, které získaly doktorský titul, 40 % žen. Ve srovnání s rokem 1970 to je nárůst o 7 %.
Přibližně 27 % veškerého norského výzkumu probíhá na univerzitách a vysokých školách. Tyto instituce jsou odpovědny zejména za základní výzkum a vzdělávání výzkumných pracovníků a v nedávné době se zvýšila jejich odpovědnost za zajištění komerčního využití objevů svých pracovníků. V Norsku funguje 13 vědeckých parků úzce propojených s univerzitami, vysokými školami a nezávislými výzkumnými centry. Vědecké parky jsou důležitými prostředníky mezi výzkumnými ústavy a komerčním sektorem.
V Norsku existuje velký počet výzkumných ústavů, soukromých i veřejných. Tento sektor se na celkových výdajích na výzkum a vývoj podílí 23 %.
Výzkum a vývoj je politickou prioritou
V Norsku panuje široká politická shoda o potřebě investovat více ekonomických i lidských prostředků země do výzkumu a vývoje. Byl stanoven cíl zvýšit celkové norské výdaje na výzkum a vývoj na 3 % HPD do roku 2010. Veřejné výdaje se zvýší na 1 % HDP a cílem pro komerční sektor a mezinárodní a jinou výzkumnou spolupráci jsou 2 % HDP.
Veřejné výdaje na výzkum
Z celkových výdajů na norský výzkum představují 42 % veřejné prostředky. Vláda a Storting stanovily rámec financování výzkumu z veřejných prostředků a formulovaly hlavní cíle a priority výzkumné strategie. Hlavním aktérem norské výzkumné strategie je Výzkumná rada Norska. Rada rozděluje přibližně 27 % veřejných prostředků na výzkum.
Ke zvýšení financování výzkumu a vývoje slouží Národní fond výzkumu a inovace, který byl založen v roce 1999 k zajištění stabilnějšího a dlouhodobého financování norského výzkumu z veřejných prostředků. V roce 2005 dosahovalo jmění fondu 36 miliard norských korun.
Soukromý výzkum
Téměř polovinu (47 procent) výzkumu provádí soukromý sektor. Norský obchod a průmysl i nadále tvoří zejména surovinový průmysl, jako např. těžba ropy a plynu. V domácím i mezinárodním měřítku tento druh průmyslu tradičně využívá jen velmi málo prostředků na výzkum a vývoj. V Norsku je navíc velký podíl malých a středních podniků, které mají jen omezené prostředky na investice do výzkumu a vývoje. Celkové investice na výzkum a vývoj v norském komerčním sektoru jsou proto nižší než v celé řadě jiných zemí OECD. Nicméně platí, že norské firmy působící v papírenském, textilním a elektronickém průmyslu a průmyslu lehkých kovů, kancelářských přístrojů a počítačů se řadí na čelní místa žebříčku v oblasti investic do výzkumu.
Panuje široká politická shoda o nutnosti použít veřejné prostředky ke zvýšení výzkumné činnosti norského komerčního sektoru. V roce 2002 byly zavedeny daňové odpočty (SkatteFUNN) až do výše 20 % výdajů firem na výzkum a vývoj. Systém těchto odpočtů spravuje Výzkumná rada Norska ve spolupráci s organizací Innovation Norway.